Exprezident Václav Havel představil projekt své knihovny, která bude sídlit na

Exprezident Václav Havel představil projekt své knihovny, která bude sídlit na Loretánském náměstí. | foto: ČTK

Úředníci oddálili vznik knihovny exprezidenta Havla, chtějí další doklady

  • 2
Stavební úřad Prahy 1 přerušil územní řízení na přestavbu domu na Loretánském náměstí, ze kterého by měla vzniknout knihovna exprezidenta Václava Havla. Důvodem je nesouhlas památkářů s větráky, které mají být umístěny na budově. Dům chce na účely knihovny přestavět finančník Zdeněk Bakala.

"Odbor výstavby Prahy 1 vyzval stavebníka, aby upravil projektovou dokumentaci ve smyslu přeprojektování vzduchotechniky na střeše," uvedla mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková s tím, že úřad nyní čeká na dodání předělaného projektu. Stavebník na to má čas do konce roku.

Podle rozhodnutí, které je zveřejněno na úřední desce Prahy 1, stavební úřad zjistil, že v žádosti není dostatečně "prokázán soulad dokumentace stavby se závazným stanoviskem" památkářů.

"Stává se to, nic zvláštního se neděje. Chceme podrobnou dokumentaci," komentoval rozhodnutí šéf magistrátních památkářů Jan Kněžínek. Až podklady památkáři dostanou, budou podle Kněžínka posuzovat, nakolik je v souladu s podmínkami, které si stanovili.

Budoucí Knihovna Václava Havla na Loretánském náměstí
Budoucí Knihovna Václava Havla na Loretánském náměstí - Stav atria před...
Budoucí Knihovna Václava Havla na Loretánském náměstí - Pohled z ulice Úvoz

Jak uvedla MF DNES, společnost TaK Architects s.r.o., která při přípravě přestavby zastupuje Zdeňka Bakalu, předala jinou dokumentaci památkářům a jinou stavebnímu úřadu. Ve verzi pro památkáře údajně nebyla zobrazena na střeše budovy klimatizace. Zástupci firmy to důrazně odmítli.

Podle deníku nakonec i památkáři potvrdili, že větráky v plánech zakresleny byly.

Knihovna Václava Havla jako instituce existuje od roku 2004, dosud ale nemá vlastní sídlo. Miliardář Bakala dům U Drahomířina sloupu koupil v polovině loňského roku.

Projekt přestavby paláce, původně z konce 16. století, připravil španělský architekt Ricardo Bofill. Knihovna by měla v domě zabírat asi třetinu plochy, v další části by mohla být Havlova kancelář, ale i sídla některých nevládních organizací. Náklady na přestavbu odhadl Bakala na přibližně 200 milionů korun.

,