Podle průzkumu se nejlépe žije v Praze (ilustrační foto)

Podle průzkumu se nejlépe žije v Praze (ilustrační foto) | foto: Michal Šula, MAFRA

V Česku se nejlépe žije v Praze. Předloni bylo hlavní město třetí

  • 4
Předloni bronz, loni stříbro. A letos? Zlato. V každoročním průzkumu agentury Datank spočívající v mapování kvality života v českých krajích se Praha letos umístila na nejvyšším stupni. Za sebou nechala Plzeňský kraj, třetí v průzkumu skončil loňský zlatý Královéhradecký kraj.

Podrobnou statistiku agentura Datank zpracovala sledováním 54 kritérií v osmi základních oblastech výzkumu.

Ze zmíněných osmi oblastí se metropole umístila třikrát první: v rozvoji infrastruktury, občanské společnosti a podmínkách práce. Dvakrát druhá: v oblasti zabývající se zdravotní a sociální sítí, volnočasovými aktivitami a turismem.

Nedivím se, říká analytik

Ondřej Pivoňka, analytik Datank

Vítězství hlavního města není nijak překvapivé. V Praze je výborná infrastruktura, ale i pracovní podmínky, které jsou podle průzkumu mezi veřejností vnímány jako vůbec nejdůležitější oblast.

Vysoce nadprůměrné výsledky má Praha také v oblastech občanská společnost a tolerance, zdravotnictví nebo v možnostech trávení volného času.

Jak ukazují výsledky průzkumu mezi veřejností, Pražané jsou oproti ostatním krajům spokojenější ve většině těchto oblastí života, vyjma bezpečnosti a životního prostředí - z tohoto pohledu je Praha naopak na posledním místě. Letošní data ale poukazují na pozitivní posun.

Například znečištění ovzduší snížila Praha meziročně o téměř 30 %.

Jednou čtvrtá: v péči o děti a vzdělávání a dvakrát na posledním, čtrnáctém místě - v otázkách bezpečnosti a ekologie.

"Výsledky zkoumaných parametrů korespondují s charakterem kraje, jakým Praha je. Tudíž v zásadě homogenním a bohatým městem. Společenským, kulturním i ekonomickým centrem země," vysvětluje sociolog Petr Soukup.

"Z rozsáhlé analýzy jsme vytáhli silné stránky hlavního města. Mezi ně patří hustota silniční a železniční sítě, počet cizinců na tisíc obyvatel, možnosti kulturního vyžití či nízký počet uchazečů na jedno pracovní místo," přibližuje obecné výsledky analytička Radka Krůtová.

Srovnání Prahy se zbytkem republiky někdy skutečně připomíná tak nějak přirozeně nerovný závod monopostu formule 1 se sériově vyráběnou škodovkou.

Praha naopak pokulhává, ba zaostává třeba v nízkém počtu dobrovolných hasičů, ve velkém množství odpadu, který produkují podniky, vysokým počtem dopravních nehod či drogově závislých.

Výsledné pořadí krajů v průzkumu Místo pro život za rok 2013

A také v tom, že investice přepočtené na jednoho obyvatele plynoucí z CzechInvestu do metropole jsou v porovnání s ostatními kraji mizivé - pouze desetina českého průměru.

Skokan roku za snížení emisí

Do hodnocení krajů se však nepromítla pouze tvrdá statistická data, ale rovněž názor kolegia téměř dvaceti osobností z různých odvětví či průzkum mezi 1 400 obyvateli všech regionů.

A Praha bodovala i mezi členy zmíněného kolegia, kteří jí udělili titul Skokan roku 2013. A to za nejzajímavější meziroční posun, za nějž hodnotitelé označili pokles množství emisí okyselujících látek v ovzduší. Právě v tomto parametru Praha dokázala za rok snížit emise o 30 procent. Celé Česko přitom o pouhá tři procenta.

Výrazný meziroční pokles emisí byl však podle analytiků dán pouze částečným využitím největšího teplárenského zdroje na území Prahy - teplárny Malešice, která byla oproti předchozím letům v provozu méně než polovinu obvyklé roční provozní doby.

Praha: Město dříčů, cizinců a policistů

Praha má například nejvíce policistů na tisíc obyvatel - pět. A je k tomu důvod. V ulicích metropole se v roce 2012 stalo 58 trestných činů na tisíc obyvatel nebo od letošního ledna do srpna 3,8 dopravní nehody na kilometr všech silnic. To je nejvíce v zemi.

Z průzkumu rovněž vyplývá, že téměř každý osmý člověk v Praze je cizinec. Ani to nemá v Česku obdoby.

"Život v Praze je aktivní a svým způsobem i názorově nejvíce různorodý. Koncentruje se zde největší počet sdružení, obecně prospěšných společností, nadací a třikrát více cizinců než v ostatních krajích. Aktivní jsou i voliči," shrnuje analytička firmy Datank Radka Krůtová.

Co dál: z oblasti zdravotnictví zaujme číslo u položky pracovní neschopnost. Pojištěnci v Praze za loňský rok stonali průměrně 2,6 procenta pracovních dnů, což je zhruba 6,5 dne stráveného v posteli místo v práci. V Česku je to nejméně.

"Pražané často dobu na neschopence zkracují, i když nemusí, a také se stává, že si raději vezmou dovolenou a nemoc vyleží během ní," vysvětluje lékař Tomáš Veselý.

Z oblasti školství pak lze vyčíst, že pražských školáků sedí ve třídách nejvíce. Sice jen o málo, ale i tak Praha v tomto negativně chápaném kritériu vítězí.

Naopak co nepříliš náročného rodiče potěší, je průměrná známka středoškoláků z povinné části státní maturity. Dospívající Pražané společně s maturanty z Vysočiny dosáhli nejlepšího českého výsledku 2,65. Se známkou 3,04 dopadli nejhůře jejich vrstevníci v Ústeckém kraji.