Podle vedoucího Odboru životního prostředí v Kladně Radovana Víty však není důvod k obavám.
"Ano, stav ovzduší je sice zhoršený, ale tato situace se tu opakuje s železnou pravidelností několikrát za sezonu," říká. "Když je situace opravdu špatná, varujeme občany rozhlasem, aby raději nechodili ven. Ale takovou paniku nebudu vzbuzovat dvacetkrát do roka," dodává Víta.
Vedení Kladna po dohodě s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) umístilo měřicí stanici do Švermova záměrně. Tato oblast má totiž nejhorší rozptylové podmínky ve Středočeském kraji, a podle toho také většinou vypadají naměřené hodnoty.
"Neznamená to, že zvýšené znečištění platí pro celé Kladno. Je to lokální problém, zbytek města je podlimitní," upozorňuje šéf kladenského odboru s tím, že s regulací škodlivin bojuje město už dvacet let. Jednotlivá topeniště eliminují například dotacemi pro domácnosti, které přejdou na ekologičtější variantu vytápění.
Na vině jsou auta a stará kamna
Švermov přesto nebyl jediným místem, kde se v minulých dnech vyskytovala zvýšená koncentrace polétavého prachu. Stejně na tom byly i další lokality, které jsou uspořádány podobně jako Švermov. To znamená v údolí, s velkým počtem zástavby s lokálním topeništěm a páteřní komunikací.
Právě domácnosti, kde topí například uhlím, a frekventovaná doprava jsou nejčastějšími zdroji škodlivin.
"Když naládujete stará kamna a utemujete je, aby hořela co nejdéle, nedochází k dokonalému spalování a vznikají škodliviny. V tomto počasí, kdy je slunečno a bezvětří, drží chlad spodiny v údolí," vysvětluje vedoucí Oddělení informačních systémů kvality ovzduší při ČHMÚ Jana Ostatnická.
K tomu, aby byla vyhlášena smogová situace, se musí hodnoty polétavého prachu udržovat nad jejím limitem - nesmí klesnout pod hodnotu sto mikrogramů na metr krychlový, a to nejméně po dobu dvou dnů.
Přestože naměřené hodnoty polétavého prachu během uplynulých dvou dnů chvílemi dosahovaly až dvojnásobku, ani toto množství podle Ostatnické lidský organismus běžně nezaznamená. "Pokud by byl vzduch nasycený tolik jako třeba na Ostravsku, cítit to bude. Tady můžou reagovat buď citliví, nebo nemocní lidé například kašlem. Většina si toho ale nevšimne."
Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny AV ČR je dlouhodobý pobyt v prostředí s vysokým výskytem prachových částic pro zdraví značně rizikový.
"Prach se totiž usazuje v horní části dýchacího systému. Menší částice pak pronikají do plic nebo i do krevního řečiště, což může vést například ke kardiovaskulárním onemocněním," varuje doktor. Nejvíce ohrožené jsou pak děti a těhotné ženy.
