Nízký objekt v Jindřišské ulici by měla nahradit novostavba se šesti podlažími, která by z pohledu od Václavského náměstí zakryla kostel sv. Jindřicha. Ve vnitrobloku by měla sousedit s další kritizovanou novostavbou projektovanou za rohem v Růžové ulici. Tu developer plánuje na místě zahrady, kde v uplynulých nejméně šesti stech letech žádná stavba nebyla. | foto: Jan Bohata, MF DNES

Kostel v centru Prahy zastíní dvě novostavby, památkáři nesouhlasí

  • 13
Kout Nového Města u kostela sv. Jindřicha se šest set let výrazně neměnil. Až nyní, developeři tam chtějí vestavět dva nové domy. Záměr se nelíbí Národnímu památkovému ústavu, podle kterého nebyl pozemek nikdy zastavěn. Podle tvůrců projektu je ale zástavba urbanisticky správná.

Jedinečný pohled na gotický kostel sv. Jindřicha a Kunhuty se nabízí chodcům z Růžové ulice – přes zeď staré farské zahrady. Takový zážitek nejspíše bude za pár let patřit minulosti. V Růžové ulici developeři plánují šestipodlažní novostavbu.

Sousedit s ní má podobný objekt, projektovaný za rohem v Jindřišské ulici, který podle plánů nahradí nízkou budovu někdejší cestovní kanceláře CKM. I tahle stavba zastíní pohled na kostel sv. Jindřicha, jednu z posledních skutečných dominant čtvrti.

„V případě objektu v Růžové ulici byly v posledních čtyřech letech již dva návrhy zamítnuty ministerstvem kultury. Nyní běží třetí územní řízení. Problém objektu v Jindřišské ulici je novější, tady územní řízení ještě neběží,“ vysvětluje Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

Plánovaná šestipodlažní stavba v Jindřišské ulici z pohledu od Jindřišské věže k Václavskému náměstí.

Šest století v Růžové ulici nestála podle ochránců památek žádná stavba, i proto je toto místo tak unikátní. „Poslední parcelace zde proběhla v roce 1400. A už tehdy nebylo určeno k zastavění,“ zdůraznila mimo jiné Kateřina Bečková. To se nyní majitel pozemku – pražské arcibiskupství – rozhodl změnit.

I zamítavá stanoviska pražské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) používají podobné argumenty proti stavbě jako Klub za starou Prahu. „Předmětný pozemek podle historické dokumentace nebyl nikdy zastavěn a vždy sloužil jako zahrada,“ shrnuje své zamítavé stanovisko NPÚ.

Kromě menších úprav v Jindřišské ulici a přestavby fary stojící u kostela sv. Jindřicha byl tento kout Nového Města podle památkářů ušetřen i stavebního boomu na přelomu 19. a 20. století. Význam místa zdůraznila také aktualizovaná urbanistická studie pražské památkové rezervace. V ní je plocha označena jako zeleň vyžadující zvláštní ochranu.

„Nevratně by se tak narušil původní dochovaný urbanistický soubor, ojedinělé, historicky navrstvené místo se všemi svými souvislostmi,“ zdůraznila analýza NPÚ. Podle památkářů je v památkové zóně v zásadě možné zastavovat jen takové plochy, kde již dříve nějaké stavby stály a nedochovaly se. To však není příklad Růžové ulice.

„Pokud by byla připuštěna zástavba na dosud nezastavěných parcelách v území plošné památkové ochrany, ztratila by ochrana prakticky smysl,“ zdůraznili odborníci z NPÚ v zamítavém rozkladu. Proti jejich stanovisku se oponenti vždy odvolali k ministerstvu kultury.

„Je to jen proluka“

Nejde o zahradu, ale o proluku, tak v zásadě oponují ochráncům tvůrci architektonické studie novostavby v Růžové ulici.

„Vzhledem k situaci v konkrétním místě jsme přesvědčeni, že zástavba je z městotvorného hlediska urbanisticky správná. Definice proluky nestojí na tom, zda místo bylo či nebylo v minulosti zastavěné,“ oponují NPÚ tvůrci projektu z ateliéru Šafer Hájek.

V první instanci se před experty NPÚ problematikou stavby v Růžové zabýval také odbor památkové péče pražského magistrátu, od nějž stavba dostala naopak zelenou. K projektu měl pouze několik výhrad. Například aby stěny domu tvůrci projektu neosadili reflexními skly, na střeše zakázal montáž technických prvků a nařídil návrat žulové dlažby na ulici po dokončení stavby.

„Skutečnost, že dotčené pozemky nejsou zastavěné, nemůže být sama o sobě důvodem zamítnutí výstavby v daném území,“ tvrdí mimo jiné pražští památkáři. Ti například argumentují Huberovým plánem z roku 1764, z nějž vyplývá, že zahrada měla tehdy menší plochu než dnes.

Historickým plánem argumentuje i Klub Za starou Prahu. „Prosté srovnání dnešního stavu s Jüttnerovým plánem z roku 1816 ukazuje, že okolí kostela sv. Jindřicha si uchovalo strukturu i měřítko, díky kterému je kostel možno stále vnímat jako architektonickou dominantu,“ vysvětlil kunsthistorik Richard Biegel.

Šest pater v Jindřišské

V téhle lokalitě je plánována zmíněná další kritizovaná novostavba v Jindřišské ulici, polyfunkční dům, určený pro komerční a administrativní účely a bydlení. „Fasáda do Jindřišské je řešena pomocí průběžných oken, která navozují dojem vertikality a současně odhalují vnitřní komunikace. Hmota fasády se snaží navázat na okolní zástavbu,“ popisují projekt tvůrci studie domu.

Pro developery parcela představuje jednu z posledních v centru Prahy, jež jsou vhodné pro výstavbu nového objektu. „Jde o příležitost obohatit lokalitu o soudobou architektonickou vrstvu,“ konstatoval k tomu ve svém stanovisku Petr Hlaváček, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Ten se zástavbou v zásadě souhlasí.

Nové Město se může pyšnit mnoha unikáty, v éře svého vzniku ve 14. století šlo totiž o největší nově založené gotické město v Evropě. V posledních dvou stoletích bylo podle historiků bouřlivě zaplňováno dalšími stavbami. Navzdory tomu si zachovalo urbanistickou strukturu, jejíž velkorysost a promyšlenost nemá obdobu.