Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražské rodiny za poslední roky zbohatly. A těch nejchudších ubylo

  15:15aktualizováno  15:15
Za posledních šest let pražské domácnosti zbohatly. Nejchudších ubylo o polovinu a téměř pětkrát přibylo nejbohatších. Ty měsíčně hospodaří s více než 50 tisíci korunami na osobu. Praha na rozdíl od jiných evropských metropolí nemá problémy se sociálně vyloučenými lokalitami. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu.
V Praze jsou nejvyšší průměrné mzdy, proto v ní žijí nejbohatší rodiny (ilustrační foto)

V Praze jsou nejvyšší průměrné mzdy, proto v ní žijí nejbohatší rodiny (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Metropole podle těchto měřítek nemá v zemi konkurenci. Jsou tu nejvyšší průměrné mzdy, proto tu logicky žijí nejbohatší rodiny.

Kvůli vysokým životním nákladům má však 62 procent Pražanů pocit, že s příjmy vychází s obtížemi, v chudém Ústeckém kraji je to jen o tři procenta lidí více.

České hlavní město je v rámci Evropy výjimečné. Na rozdíl od Paříže či Londýna tu nejsou sociálně vyloučené lokality, kde by se báli i policisté. "Praha nemá enklávy bohatství a chudoby nebo etnicky odlišné populace," říká sociolog Ivan Gabal.

A pak je tu ještě jedno vysvětlení. "Přestože se sociální nůžky rozevírají, jsou méně rozevřené než ve většině evropských zemí," říká starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Fakta

  • 40 procent domácností v Praze nemá osobní automobil
  • 32 345 korun byla v 1. pololetí 2013 průměrná mzda v Praze
  • 947 zubařů působí v metropoli v samostatných ordinacích.

Ještě před několika lety by se mezi problémové lokality mohl řadit třeba Karlín. A dnes? Ráno tu z domů vycházejí úspěšně vyhlížející lidé. Přerod Karlína odstartoval v roce 2002, po povodních.

"Praha 8 se stále velice výrazně mění. Povodně poškodily v Karlíně řadu domů. Byty bylo nutné opravovat, ale obyvatelé na to neměli, proto se stěhovali pryč," uvádí místostarostka městské části Vladimíra Ludková.

Podobně, i když ne kvůli povodním, se chudí stěhovali i z jiných částí města. Někdo podle sociologů úplně opustil Prahu, jiné rodiny dnes žijí na sídlištích - na Černém Mostě či Jižním Městě.

Podle statistiků bydlí v Praze 24 tisíc nejchudších rodin, které hospodaří maximálně s šesti tisíci korunami na osobu a měsíc. Auto nemá 40 % domácností, což je jedno z nejvyšších čísel v zemi, a bezmála 30 % Pražanů si nemůže jednou ročně dovolit týdenní dovolenou mimo domov. To je zase nejméně mezi českými kraji.

Když sociologové objasňují, proč v drahé Praze nejsou sociálně vyloučené lokality, říkají, že kromě jiného sehráli roli i majitelé nájemních domů. "Nuselské náměstí Bratří Synků bývalo sociálně vyloučeným místem. Kvůli soukromému vlastnictví domů a celkem drsnému nakládání se sociálně slabými se tito lidé vystěhovali mimo Prahu," uvádí sociolog Pavel Rusý.

Život v Praze je podle sociologa jízdou na tygru

Do potíží se přitom dá spadnout snadno. Život v hlavním městě přirovnává sociolog Gabal k jízdě na tygru - je obtížná, nevyzpytatelná a riskantní.

"Město má velkou hospodářskou výkonnost a sociální dynamiku. Lidé, kteří z tempa vypadnou nebo začnou žít z důchodu, jsou do určité míry v rizikovém pásmu a hrozí jim zhoršení životní úrovně," varuje Gabal.

Proto například na Černém Mostě, kde bydlí mnoho sociálně slabých či cizinců, pořádá David Kašpar na Plechárně kulturní a sportovní akce, na nichž se lidé sbližují. Sám říká, že vytváření nové komunity, kde se lidé podporují, jde pomalu, ale prý se daří trochu stírat anonymitu sídliště.

Praha 1 zase chudým rodinám nebo důchodcům snižuje nájmy ve svých bytech. Tím se snaží zabránit vylidňování středu města.

V celé Praze stoupl od roku 2006 počet rodin, které hospodařily s příjmem přes třicet tisíc korun na osobu a měsíc - z necelých pěti na skoro devět procent. To jsou čísla v jiných částech země nevídaná.

Mnoho bohatých se koncentruje v Praze 1. "Rodiny s nižšími příjmy, které privatizovaly byty, je prodávaly třeba za čtyřnásobek. Koupili si kvalitnější byt v levnější lokalitě a ještě jim zbyly peníze na důchod. Tak se nám posunulo složení rodin do vyšších příjmových skupin," popisuje starosta Lomecký proces, který začal před lety, ale stále běží.

"Lidé z Hradčan a Malé Strany jsou patrioti, devadesát procent z nich se tu narodí a žije. To na Starém Městě a Josefově se byty přeprodávají," líčí Lomecký. A nakonec Nové Město - tady v oblasti ulice Petrské, Lanové a v prostoru mezi Dlouhou a Řásnovkou žijí podle měřítek Prahy 1 nejméně movité rodiny.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demolice dejvického hotelu Praha z Ořechovky. (28. května 2014)
Škola místo Hotelu Praha nebude, Kellner nemá všechna povolení

Na části pozemku po bývalém hotelu Praha v Dejvicích bude místo původně plánované základní školy a osmiletého gymnázia Open Gate II venkovní galerie. Rodinná...  celý článek

Vizualizace projektu oživující prostor pod Negrelliho viaduktem.
Po opravách Negrelliho viaduktu začne jeho proměna na kulturní centrum

Vedení městské části Praha 8 schválilo koncepční studii Negrelliho viaduktu, která pod většinou oblouků počítá s umístěním kaváren i obchodů. S rekonstrukcí se...  celý článek

Středočeští hasiči původně vyjeli k požáru benzinky, nakonec hasili zapomenuté...
Hasiči vyjížděli k nahlášenému požáru benzinky, hořelo však jídlo v troubě

Středočeští hasiči dostali v neděli večer hlášení o požáru čerpací stanice v Říčanech u Prahy. Vyhlásili kvůli tomu druhý stupeň požárního poplachu. Nakonec...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.