V pravoslavné církvi je upálený mistr Jan Hus pokládán za svatého. Proto má...

V pravoslavné církvi je upálený mistr Jan Hus pokládán za svatého. Proto má také na ikoně od české umělkyně Jany Baudišové svatozář. | foto: archiv Petra Huška

V pražském muzeu ožije Jan Hus. Expozice vznikne v bývalém domě kazatele

  • 1
V Praze vznikne příští rok interaktivní moderní muzeum se stálou expozicí věnované Janu Husovi. Stane se tak u příležitosti 600. výročí od Husova upálení. Místo výstavy bylo jasné: stal se jím Dům kazatele nad Betlémskou kaplí, kde Hus bydlel.

Brzy ráno, ještě předtím, než se Prahou rozezněly první zvony svolávající měšťany na mši, scházel asi třicetiletý kazatel po schodech do Betlémské kaple na své pravidelné kázání. Na schodech se zastavil u okénka, kterým bylo vidět přímo do kaple, aby se podíval, kolik přišlo lidí. A bylo jich třeba i několik tisíc.

Nedělní rána mistra Jana Husa tak vypadala v letech 1402 až 1412, kdy v kapli působil. Ve čtyřech místnostech nad ní měl svůj příbytek, kde se mimo jiné připravoval na svá kázání, přednášky nebo skládal české písně pro farní sbor.

A právě v těchto prostorách nad Betlémskou kaplí má už příští rok vzniknout nové interaktivní muzeum mistra Jana Husa.

„Dlouho jsme hledali pro expozici vhodné místo. Nakonec nám pomohlo České vysoké učení technické v Praze, které poskytlo ty nejvhodnější autentické prostory,“ říká předseda spolku Jan Hus 600 Petr Hušek, který je zároveň ředitelem letošních Národních slavností nazvaných Jan Hus – Evropan nové doby.

Spolek společně s ČVUT jsou hlavními iniciátory vzniku muzea, na kterém pracují u příležitosti 600. výročí od Husova upálení. Expozice má být rozdělena do tří velkých místností a jedné malé předsíně. Stěny stejně tak rozdělovaly prostor už za Jana Husa.

„V Domě kazatele, který ČVUT vlastní, je nyní starší expozice, která se věnuje Betlémské kapli. Spolek Jan Hus 600 ji chce rozšířit a zmodernizovat tak, aby mohla lépe a podrobněji dokumentovat Jana Husa jako osobnost, a to my samozřejmě vítáme a podporujeme,“ říká rektor ČVUT Petr Konvalinka.

Nová expozice s živým Husem

Vstupní místnost se bude kromě Jana Husa věnovat i Johnu Wyclifovi, tedy muži, z jehož učení Hus vycházel, a také Martinu Lutherovi, který s Husem sympatizoval.

První velká místnost se bude zabývat tématem Jana Husa a Čech od 15. do 21. století. Návštěvníci se zde seznámí s jeho životem, působením a literárním dílem.

Další místnost bude mít za úkol popsat Husovu cestu na smrt a jeho cestu do dějin českých zemí a světové kultury. Lidé se zde dozvědí více o Husově procesu na kostnickém koncilu včetně stručného přehledu událostí, které mu předcházely.

16 let

je od chvíle, kdy papež Jan Pavel II. uznal Husa jako reformátora církve.

Třetí místnost má znázornit Husa jako osobnost v mezní situaci osudového rozhodnutí. Tato poslední, malá místnost připomene výjimečnost Husova postoje při jeho volbě mezi životem a smrtí na kostnickém koncilu.

S použitím moderní audiovizuální techniky muzeum představí návštěvníkům výrazné citáty z Husova literárního díla a z jeho kostnické korespondence s českými přáteli a stoupenci, případně i jeho výroky z veřejných slyšení před koncilem. V muzeu mají být kromě jiného interaktivní tabule, umělecké artefakty nebo dotykové exponáty.

„Za sebe bych si přál, aby součástí expozice byla například interaktivní instalace mluvící sochy mistra Jana Husa,“ říká Hušek, podle kterého by „živý Hus“ byl fascinující svým přenesením v čase do současnosti.

Mistr Jan jako premiéra

S nápadem mluvící sochy přišla společnost CIANT – Mezinárodní centrum pro umění a nové technologie.

„Funguje to na principu videomappingu. Nahrajete hlavu herce, který je dané osobnosti podobný, a pak se obraz mapuje přesně na hlavu sochy,“ vysvětluje ředitel CIANT Pavel Smetana.

600 let

od upálení Jana Husa v Kostnici uplyne letos, přesně 6. července.

Socha pak v určité fázi vypadá jako živá. „V muzeu revoluce v Marseille dělal kolega několik takových soch, například Maximiliena Robespierra,“ říká Smetana. CIANT plánuje tuto technologii poprvé použít i u nás, a to právě v muzeu Jana Husa.

Spolek Jan Hus 600 chce, aby expozice vznikla jako celonárodní projekt. Chystá se proto uspořádat veřejnou sbírku. Dále plánuje požádat o podporu ministerstvo školství a kultury a magistrát.

„Je to věc, která přitáhne turisty do Prahy, ať už tuzemské, či zahraniční. Hus k Praze neodmyslitelně patří a jakákoli aktivita, která je spojena s takto významnou osobností, je pro Prahu prospěšná,“ míní radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL).

Dodává však, že letos už Praha projekt finančně podpořit nemůže. Spolek má možnost zažádat o grant pro příští rok.