Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sněhu o pražských Vánocích moc nebývalo, ale Vltava zamrzala pravidelně

  2:09aktualizováno  2:09
V historii sledování počasí v české metropoli měly „bílé Vánoce“ jinou podobu, než napovídá toto označení. Sněhových nadílek moc nebylo, za to Vltava patřívala každou zimu až do napuštění vltavské kaskády před 60 lety bruslařům.

Bruslení pod Vyšehradem, 1905, foto Rudolf Bruner-Dvořák | foto: Archiv Muzea hl. m. PrahyMetro.cz

Ledový příkrov sevřel Vltavu a její hladina se změnila v jedno velké kluziště, hokejové plácky a rychlobruslařský ovál. Naposledy to takhle vypadalo mezi Jiráskovým a Železničním mostem v centru Prahy zřejmě v roce 1956, krátce předtím, než vodohospodáři naplnili přehrady vltavské kaskády.

Fotogalerie

A takhle to na řece před šedesáti a více lety probíhalo prakticky pravidelně. Její břehy se měnily v korzo, kde se na „bubíncích“, litinových kamínkách, ohříval čaj, voňavý grog či uzeniny.

Rtuť teploměru se v posledních letech o svátcích dere vzhůru. V historii to bývalo spíše naopak. Suchou nohou se šlo dostat přes Vltavu již od začátku listopadu. „Lidé řeku po ledě přecházeli již 7. listopadu,“ uvedly k roku 1504 Staré letopisy české.

Ve 20. století prožívali Pražané 22 Vánoc teplotně průměrných, 25 podprůměrných, tedy studených, a 53 nadprůměrných, tedy teplých, shrnují odborníci. Bílých Vánoc, kdy alespoň v jednom z těchto tří dnů sněžilo nebo se udržovala starší bílá pokrývka, bylo v uplynulém století pouze 27. To je o pět méně, než ve století předchozím. V dekádě 1971-80 nebyly bílé Vánoce ani jednou, naopak mezi lety 1931-40 jich bylo šest a v desetiletí 1961-70 pět.

I za časů, kdy pražské ulice pokryl sníh, nebyla jeho pokrývka nějak zvlášť výrazná. Málokdy byla v průměru vyšší než deset centimetrů. V uplynulém půlstoletí nejvyšší sněhová nadílka napadla v roce 1969, a to až 30 centimetrů. I tak se třeba Petřín, stejně jako další svahy, měnil v sáňkařskou dráhu a Pražané vyráželi na běžky třeba k hostivařské přehradě.

Odhadovat se nedá

„Střídání teplot není pravidelné, a proto se nedá spolehlivě odhadnout další vývoj. Výrazným příkladem může být extrémně studená zima v letech 1928-29, která se vyskytla v řadě poměrně teplých zim. Protikladem jsou období, kdy převažovaly studené zimy, například 40. léta 20. století, nebo mírné zimy,“ uvedl meteorolog Stanislav Racko.

Nej pražských vánočních zim

-20,3 stupně Celsia, tuto nejnižší hodnotu ukázal teploměr na Štědrý den v roce 1870. Týž rok na Hod boží vánoční spadla teplota až na -23,4 stupně.

Až -24,8 stupně ukázal teploměr na Štěpána v roce 1853. Naopak, plus 14,6 stupně bylo 25. a 26. prosince naměřeno v roce 1983 a 2015. Štědrodenní plusový rekord drží měření z roku 1977, bylo 12,9 stupně.

Šest arktických dnů s maximální teplotou pod -10 stupňů anály měření datují od 14. prosince do 19. prosince 1788. Až třiceticentimetrová sněhová pokrývka se v Praze nastřádala v roce 1969. V roce 1902 a 1938 měřila v průměru kolem 15 centimetrů.

Roku 1956 se zřejmě naposledy Vltava v centru města proměnila v ledový bruslařský ráj. Klementinum tehdy naměřilo nejnižší průměrnou denní teplotu -21,9 stupně Celsia.

Počasí se na hvězdárně v pražském Klementinu začalo pravidelně sledovat roku 1752. Nejednalo se však o novinku, meteorologické jevy se monitorovaly již o několik desítek let dříve. Neměly však povahu soustavného vědeckého bádaní.

Ledu a mrazivého počasí si lidé mohli užít například na počátku neblahé éry protektorátu Čechy a Morava. Roku 1940 provázely Vánoce podle klementinských archivů celodenní mrazy. O rok později se přes svátky teploty pohybovaly okolo sedmi stupňů pod nulou. „Holomrazy od 22. prosince až do konce měsíce byly s denními maximy kolem -5 °C. Ideální podmínky k bruslení zažívali Pražané v roce 1944,“ konstatují historické zápisy.

Až arktická chladna prožívali obyvatelé pražských měst na sklonku 18. století v časech vlády osvíceného císaře Josefa II. a jeho nástupců Leopolda II. nebo Františka I. V polovině prosince 1788 klementinské anály zaznamenaly šest arktických dnů s maximální teplotou pod -10 °C.

Ještě mrazivěji bylo podle meteorologů od 27. prosince 1788 do 8. ledna 1789. V Praze tehdy zaznamenali třináct po sobě jdoucích arktických dnů s maximální teplotou pod -10 °C.

Mráz sevřel pražské souměstí i okolo svátků v roce 1798. „Od 24.prosince do 27. prosince včetně byly zaznamenány arktické dny s maximálními teplotami -11 °C až -15 °C a s ranním minimem až -22 °C,“ lze vyčíst ze starých zápisů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hasiči bojují s požárem v Kamenných Žehrovicích.
Zařízení na recyklaci plastů mohlo vzplát od nedopalku, škoda 100 milionů

Požár zařízení na recyklaci plastů likvidovali celou noc hasiči v Kamenných Žehrovicích na Kladensku. V sobotu ráno na místě pomáhalo přes padesát hasičů....  celý článek

Party (ilustrační foto)
Praha 1 chce bojovat s Airbnb. Centrum jinak rychle vymře, bojí se

První pražský obvod hodlá přesvědčit magistrát a zákonodárce, že je nutné regulovat sdílené bydlení. Denně přijímá stížnosti rezidentů na nepořádek a hlučné...  celý článek

Požár vybydleného domu poblíž hotelu Corinthia (21. října 2017).
V Praze 4 hořel vybydlený dům, hasiči zachránili dvanáct lidí

Dvanáct lidí bez domova zachránili ráno hasiči z vybydleného hořícího domu v Praze 4, tři z nich potřebovali pomoc záchranářů. Jak začalo hořet, budou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.