Do Veltrus vtrhla rozvodněná Vltava v srpnu 2002. Ilustrační foto.

Do Veltrus vtrhla rozvodněná Vltava v srpnu 2002. Ilustrační foto. | foto: Lukáš Bíba, iDNES.cz

Veltrusy se deset let po ničivé povodni dočkají ochranné hráze

  • 0
Veltrusy na Mělnicku bude do roka chránit před povodní železobetonová zeď a zemní hráz. Stavby budou hotové téměř deset let po ničivé povodni. Mají ochránit zastavěnou část města proti dvacetileté povodni, při větších záplavách zmírní ničivý proud Vltavy. Ochránit by měly i místní zámek s parkem.

Právě zámek ve Veltrusech a jeho třísethektarový park čelil v srpnu roku 2002 náporu stoupající hladiny Vltavy. Ta zaplavila park, zničila některé pavilonky a uvěznila zaměstnance v prvním patře zámku. Povodeň narušila statiku budov. V parku, zavaleném nánosy písku a bahna i chemikáliemi z neratovické Spolany, padly téměř dva tisíce vzácných stromů. A voda samozřejmě ničila i město.

Příště už voda s tak ničivou silou do města nepronikne. Slibuje to Povodí Vltavy, které začne v lednu ve Veltrusech stavět hráz a zeď proti povodním.

"Jsme rádi, že už to konečně začne. Dlouho trvalo, než se nám stavby protipovodňových opatření podařilo dosáhnout," poznamenal místostarosta Veltrus Tomáš Čapek.

Náklady na stavbu za 24 milionů zaplatí ministerstvo zemědělství. Stavět bude Povodí, ale projekt dlouho připravovalo právě město.

Stavby proti vodě ve Veltrusech

Budované ochranné zdi budou chránit obyvatele Veltrus ve dvou úsecích o celkové délce 492 metrů, stěny budou vysoké až 1,8 metru. Dalším ochranným prvkem je zemní hráz, která dosáhne délky 337 metrů a vysoká bude 1,3 metru. Opatření zamezí povodním až do dvacetileté vody. Dokončené bude v říjnu 2012.
Povodí Vltavy již v prosinci dokončilo stavbu, která zvýšila kapacitu koryta Vltavy od Nových Ouholic po Veltrusy. Tato stavba stála téměř 40 milionů korun a je součástí Vltavské vodní cesty.

Na pravém břehu Vltavy vyrostou protipovodňové železobetonové zdi a protipovodňová zemní hráz, dohromady se potáhnou v délce 1,3 kilometru. "Jejich účelem je ochránit zastavěnou část města proti účinku dvacetileté povodně," popsal stavby Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy.

Opatření ale neochrání město a zámek proti stoleté vodě. "Ochrana proti stoleté vodě by byla mnohem nákladnější. Navržené opatření je spočítané tak, že do dvacetileté vody zabrání přívalu vody z řeky do města, zruší její silný proud," vysvětlil místostarosta Čapek.

Větší povodeň se sice do Veltrus rozlije, ale ne proudem.

Hráz pomůže zachránit i zámek s parkem

To, že zábrany konečně ve Veltrusech vyrostou, pomůže další obnově parku a zámku. Památkový ústav, kterému zámek a park patří, tam totiž nemůže bez povodňové ochrany investovat.

"Tam, kde je aktivní povodňová zóna, tam se nesmí případnému proudu nic postavit do cesty. Nesmí se tam vysadit ani strom nebo budovat ploty. Proto všechno budování a opravy stojí," doplnil Čapek.

Národní památkový ústav už před časem získal na obnovu parku 232 milionů korun od ministerstva kultury. Park se má proměnit v modelový vzor kulturní krajiny, který bude sloužit jako výukové centrum.

Zámek od roku 2002 stále nezačal naplno provádět turisty, i když jeho správci postupně otevřeli části parku a pouští turisty i dovnitř. Bezprostředně po povodních navíc nebylo jisté, jestli zámek vůbec zůstane stát. "První dva roky jsme jen prováděli průzkumy a zajišťovali statiku v extrémně vlhkém podloží," uvedl před časem kastelán Pavel Ecler.

Zámek vyžadoval výraznou rekonstrukci už před povodněmi. Její nejnáročnější část, výměna stropních trámů, proběhla letos. Otevřít veřejnosti by se podle správy zámku Veltrusy mohl v roce 2014.