však zeleným ani památkářům nikdo nebránil, aby ten objekt koupili dřív...

Kdoví. Třeba to původní majitelky záměrně chtěly prodat jen tomu, kdo jim slíbí, že to zbourá...

Nevim co je na te stavbe zelene, ze zeleni sepisuji petice. Mozna plisen.

Potrvzuje se to, ze vetsina zelenych vice chodi po vybetonovanych plochach nez po trave. Ale samozrejme vi ze vsech nejlepe jak by takova louka mela vypadat. (hlavne aby na ni byl pekny pohled s auta)

No vila žádná krása tedy.

No secese to není, to fakt ne.

A) Je to jeho B) Nejedná se o chráněnou památku. Jedná se tedy o běžné soukromé vlastnictví, které nepodléhá žádným náladám davů.

Zase zelení vyděrači

Zámek Ropice, u golfového hřiště, do r. 89 jakžtakž zachovalý, poté restituován, přeprodán spekulantům, kteří "hodlali přestavět, opravit, spíše nechat spadnout - lukrativní pozemky... ", mezitím nechali zámek z jistých důvodů chátrat.. Nakonec totálně zdevastovaný objekt s propadlými střechami, tj.zámek s přilehlými budovami 5 min po 12 zachránil jistě s brutálními investicemi nový osvícený majitel.

Nebo: Stavební pozemky v Praze, které majitelka nechce prodat, protože je tam volná plocha a cítí, že výstavba jaksi není vhodná.

Jistý člověk koupil u přehrady poloostrov se zchátralým rekreačním objektem, ten zboural a ohradil, postavil si vilu za x desítek mil. a zničil a znepřístupnil do té doby veřejný prostor, ač mohl stavět o 30 m dále na volných pozemcích, či stavět ohleduplněji.

Příkladů je dost. První dva majitelé se mohli rozhodnout "různě", nikdo by se jistě nezlobil, nicméně učinili, co je řekněme v souladu s "veřejným principem". Třetí myslí pouze na sebe.

To je ten rozdíl.

Zde v Praze pan majitel nastřelil cenu několikanásobně. Mohl se projevit jako větší formát a věc uchopit citlivěji. Když shledám, že mám možná unikát, můžu se přece zachovat i jinak

pokud něco koupíte, je to vaše a nemáte žádnou povinnost konat referendum co s tím můžete či nemůžete dělat...

Ostatně, vše co kupujete kupujete s určitým záměrem...

Však nikomu jinému nikdo nezakazoval to koupit a dělat s tím zase něco jiného...

Platí však jediné, to že nesmíte svým majetkem ohrožovat sousedy a další lidi...

Zajímalo by mě, jestli památková ochrana je v souladu s principy a duchem funkcionalismu, tedy strohé účelovosti.

Tak má pravdu. Je to jeho, může si to zbourat. Jestli někdo chce s tím dělat něco jiného, ať si to koupí a dělá si s tím zase sám, co uzná za vhodné. Nevím proč je mezi námi pořád tolik komunistů, kteří by chtěli rozhodovat o něčem, za co zaplatil někdo jiný.

je třeba ale brát v potaz i to, že vlastnictví něčeho je jenom dočasné, ať už člověk chce nebo nechce, a proto je dobré se chovat tak, aby tím nebylo trvale poškozeno okolí (neříkám, že to je tento případ, spíše narážím na to, že i když něco vlastníte, tak si nelze dělat vše, co člověk chce)

Do stavu toho domu nevidím. Takže nedokážu odhadnout, zda jeho rekonstrukce vyjde dráž než zbourání a stavba nového. Případně jaký ten rozdíl bude.

Pak je otázka zda nutit právoplatného majitele plýtvat penězi jen proto, aby splnil přání někoho, kdo až do této chvíle o dům zájem nejevil.

On v tom nechce bydlet. On místo toho chce stavět bytovku.

Je to typický vychcánkovský přístup pana Pražáka

Chcete říci, že vesničan by raději prodělal ?