Poslední jízdu s cestujícími podnikl Hurvínek v únoru 1982. Pak už pro něj nebylo využití. Na konci 80. let ho zachránili nadšenci z mladoboleslavské organizace Československé vědeckotechnické společnosti a od roku 1994 ho provozuje Mladoboleslavský železniční spolek, který s ním během srpnových víkendů vyráží na trať.
„První letošní jízda ‚S lokálkou kolem Humprechtu‘ se uskutečnila o uplynulém víkendu. Motoráček má kapacitu 49 míst, je ale možné za něj připojit ještě další vůz – když je více lidí,“ přibližuje Martin Bárta, předseda Mladoboleslavského železničního spolku.
Hurvínkem do Jičína
Hurvínek vyjíždí každý srpnový víkend z hlavního nádraží v Mladé Boleslavi přes Bakov nad Jizerou, Dolní Bousov a Kopidlno do Jičína a zpět. Po cestě je řada zajímavých turistických cílů, například hrady Zvířetice, Valečov, Trosky a Kost, zámky Humprecht a Dětenice, muzeum motocyklů Jawa Rabakov i samotný Jičín. Jízdenky se kupují přímo ve vlaku, platí pro ně zvláštní tarif.
Červený motoráček zvaný Hurvínek má kapacitu 49 míst, ale je možné za něj připojit ještě další vůz. |
„Vlak jede po trati, kterou využívá soukromá společnost pro zkoušení nových technologií. Cestující tak mají jedinečnou příležitost projet se historickým vlakem po úseku, kde vlaky jinak nejezdí – jedná se o úsek z Dolního Bousova do Kopidlna,“ láká k výletu Bárta a připomíná, že závěrečná jízda poslední prázdninovou neděli bude speciální. Cestující poveze parní vlak.
„Parní lokomotivy už moc nejezdí, ač jich v republice máme dost. Jejich údržba je totiž nákladná, takže těch, které mohou jezdit, je málo,“ říká Bárta. Vlak potáhne unikátní lokomotiva – takzvaná ventilovka. Má netypický ventilový rozvod páry a právě jemu vděčí za svoje jméno. Do provozu byla uvedena v roce 1927, ale do České republiky se dostala až v roce 2016.
Řepařská úzkokolejka
Milovníci historických vlaků by si neměli nechat ujít ani návštěvu Kolínské řepařské drážky. Polabské řepařské drážky vznikaly na přelomu 19. a 20. století a jejich délka dosáhla více než 130 kilometrů. Nejstarší drážkou byla právě ta kolínská postavená v roce 1894.
Vedla z Kolínského cukrovaru do Býchor a do Jestřábí Lhoty. Trať dlouhá 10,6 kilometru svému účelu sloužila téměř 70 let. Pak ale několik desetiletí zarůstala trávou a teprve v roce 2000 vzniklo občanské sdružení Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky, které si dalo za cíl obnovit alespoň její část. Podařilo se jim zprovoznit 4,5 kilometru úzkorozchodné dráhy, areál nádraží v Kolíně-Sendražicích, kde je i muzeum s modelovým kolejištěm, a koncovou stanici v Býchorech.
Od května do října po ní jezdí vlaky každý víkend. Střídají se lokomotivy, které je táhnou – parní nebo dieselové. S dieselovou lokomotivou se zájemci mohou svézt také o prázdninových středách.
