Podle magistrátu má železnice potenciál konkurovat městským autobusům a tramvajím, protože je ve srovnání s nimi rychlejší a není závislá na dopravních komplikacích. Aby systém fungoval, je nutné postavit nové vlakové zastávky v okolí dopravních uzlů, především stanic metra.
První by měla stát zastávka u metra Kačerov. Hotová má být do roku 2014 a měly by přes ni jezdit vlaky z Radotína do Běchovic. Další vlakové linky by měly spojovat Radotín - Smíchov - Vršovice - Vysočany a nebo Hostivař - Libeň - Holešovice.
Magistrát se inspiroval systémem v německých městech. První výhradně pražské vlakové linky by mohly jezdit za dva až tři roky, plně fungující obdoba německého S-Bahnu by mohla vzniknout do roku 2020.
Vlaky pojedou častěji, ale budou potřebovat nové křížení
Množství lidí, kteří vlaky v Praze cestují, trvale narůstá od roku 2006. Za těchto šest let jich přibylo víc než třicet procent.
Pokud by měly vlaky fungovat jako v německých městech, bude třeba výrazně zkrátit interval mezi jednotlivými spoji, upozornil náměstek generálního ředitele Českých drah Antonín Blažek. Problém je ale v tom, že by se všechny vlaky na koleje "nemusely vejít". Nesmí se totiž zapomenout na rychlíky a nákladní dopravu.
Například trať z Vysočan přes Libeň a Malešice do Hostivaře, která by se pro takovéto městské spojení hodila, se v Libni kříží s frekventovanou rychlíkovou tratí na Kolín a Pardubice. Zkrácení intervalů městské dopravy by si proto vyžádalo stavbu mimoúrovňového přejezdu, aby se vlaky městské linky a rychlíky nepotkávaly. Se stavbou křížení správa železnic počítá.