Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

  18:30aktualizováno  18:30
Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická zástavba. Plán je umístí pod pražské sklepy, díky čemuž by vlaky v centru jezdily v podobném intervalu jako metro.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jiří Meixner, iDNES.cz

O plánu s názvem Nové spojení II se hovoří již řadu let, zatím ale spíše v náznacích. Jak však český stát stále více tlačí na výstavbu železničních rychlodrah mířících k Praze ze čtyř světových stran, nabývá na důležitosti i tento projekt.

Již v září tak budou pražští zastupitelé hlasovat o změně územního plánu, která je pro výstavbu železnice nezbytná.

Před metropolí totiž stojí zásadní problém. Už dnes je zdejší železniční síť přetížená a rychlodráhy plánované ministerstvem dopravy do ní přivedou stovky nových vlaků. První z drah ve směru na Drážďany chce stát stavět od roku 2035. Následovat mají další ve směru na Brno, Plzeň a Hradec Králové.

Pražská železnice nestíhá

Jenže další vlaky se už na dnešní a stále oblíbenější pražské tratě nevejdou. Jen pro představu, v roce 2000 přepravila železnice v rámci integrované dopravy 77 tisíc cestujících denně, loni už jich ale bylo 120 827.

Největší problém je v centru města. Zatímco na okraji se dá uvažovat o rozšíření tratí, ve středu Prahy tomu brání historická zástavba. Pod městem se tak mají táhnout tunely o délce závislé na zvažované variantě.

Nejkratší (vyznačená na mapě níže), se kterou počítá připravovaný Metropolitní plán a kterou budou schvalovat zastupitelé, zahrnuje 9,7 kilometru tunelů. Nejdelší, která by tunel protáhla za Žižkov, zahrnuje třináct kilometrů.

Jak by mohly jezdit vlaky Prahou

Jak by mohly jezdit vlaky Prahou

„Lidé budou mít k linkám metra ještě jedno podzemní spojení, kde se budou koncentrovat všechny regionální vlaky od Berouna, Roudnice nad Labem, Kolína i Benešova,“ říká Filip Drápal, mluvčí organizátora dopravy ROPID.

Díky tomu podle něj budou v centru vlaky jezdit v podobném intervalu jako metro. Stejné řešení ostatně využívají i další metropole jako Frankfurt, Mnichov, Londýn či nově Curych.

Hlavní výhoda celého záměru je jasná – na povrchu a v tunelech bude moci Prahou projíždět více osobních i nákladních vlaků, vnitrostátních i mezinárodních.

Zastávka Opera, vystupujte

Pro Prahu jsou ale důležitější podzemní stanice, které na trati vzniknou. Hlavní varianta počítá se čtyřmi – Karlovo náměstí, Opera (mezi Muzeem a Hlavním nádražím), Florenc a Náměstí Bratří Synků.

Trať se má skládat ze dvou tunelů. Oba budou začínat v prostoru Florence a pokračovat přes Operu. Tam se rozdělí, jeden povede na Smíchovské nádraží a druhý k nové stanici Náměstí Bratří Synků.

Budování zastávek si však zřejmě nevyžádá výrazné zásahy na povrchu. Ve většině případů budou totiž propojeny se stávajícími stanicemi metra.

ROPID ještě usiluje o změny v trasování projektu. Tunel i zastávky by se tak více přiblížily historickému centru Prahy a trať by mohla pod zemí pokračovat i pod Žižkovem. „Chceme prověřit varianty, které by znamenaly lepší obsluhu města jako takového,“ říká Drápal.

Od Nového spojení II si Praha slibuje i mnohem větší atraktivitu železnice pro lidi, kteří do města dojíždějí.

„Dojde k propojení příměstských vlaků, které dosud končí na Masarykově nádraží, s ostatními vlaky tak, aby nekončily v centru, ale centrem projely. Půjde tak například dojet jedním vlakem z Kladna do Vršovic, nebo z Milovic na Karlovo náměstí,“ říká náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení).

Stanice Opera podle ní zjednoduší cestujícím příměstských vlaků přestup na dálkové vlaky a na metro. To vše by mělo také přesvědčit mimopražské, aby vlak zvolili místo cesty autem.

Celý záměr je ve stadiu dopravně urbanistické studie z roku 2007. Začátek stavby i předpokládaná cena jsou tak velmi obtížně odhadnutelné. Nejnižší odhady se prý pohybují kolem padesáti miliard korun.

Podle Správy železniční dopravní cesty, která bude zřejmě hlavním investorem celé stavby, nejsou ale hotové ani harmonogramy, rozpočty a celý projekt je na začátku. Podle Kolínské by po úspěšné změně územního plánu měla začít projektová příprava. Podle Drápala je nutné, aby byly tunely hotové, než se otevře druhá rychlodráha na Brno.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pražská magistrála patří mezi nejvytíženější ulice v metropoli.
Pražská magistrála se promění v bulvár, část radních je proti

Loni na podzim představil magistrát projekt humanizace magistrály. Obří asfaltový koridor, který necitlivě rozděluje město od severu k jihu už od 70. let, se...  celý článek

Nový zastřešený vestibul nad nástupišti je součástí celkové rekonstrukce...
Praha pomůže developerovi splnit požadavky na zeleň kolem „Masaryčky“

Proměna území vedle Masarykova nádraží v Praze počítá se širokým bulvárem plným stromů a s posezením vedle komplexu moderních budov. Pozemky pro zeleň, se...  celý článek

Stanice metra na Andělu se na uzavření eskalátorů připravovala už v pátek. (22....
Vstup do metra na Andělu se chystá na zavření, změní se i trasa tramvají

Od pondělního rána se uzavře vestibul metra na Andělu. Cestující se do metra dostanou jen přes vstup u obratiště autobusů Na Knížecí. Změní se i trasa...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.