„Jednu dospělou a dvě dětské vstupenky do akvaparku, prosím,“ objednává si v pokladně vstupenku žena se dvěma dětmi. Je pátek, po třetí hodině odpolední. Právě tato hodina bývá ve Vodním světě Kolín nejexponovanější. Cena vstupného se totiž úderem 15. hodiny snižuje, toho řada lidí využívá a u pokladny se tvoří fronty.
Na návštěvnost si nemohou stěžovat. Letošní červenec byl pro ně rekordní v celé historii. Celková návštěvnost areálu přesáhla 39 tisíc lidí. V nejteplejších dnech jich tam zamířilo i přes dva tisíce. Vnitřní prostor několikrát dosáhl svého maxima 230 lidí, proto už museli návštěvníky odmítat, lidé se dostali jen do venkovního areálu.
Uvnitř je většina atrakcí a tam míří zejména rodiny s dětmi. Ty se vyřádí na tobogánu, oblíbenou zábavou je soutěž v jízdě na skluzavkách – jsou totiž tři vedle sebe, tak se děti předhánějí, kdo dojede dolů první.
I když v areálu nejsou adrenalinové atrakce, na celé dění pozorně dohlížejí plavčíci. Mají dva stálé, přes léto přibývají další plavčíci jako brigádníci. Kolik se jich v areálu bude daný den pohybovat, řeší vždy podle předpovědi počasí. Odhadují, kolik návštěvníků by mohlo dorazit. Jejich počet stanovuje norma, která ale není závazná.
„Je to na nás, ale na nás je i případné riziko. Naštěstí se tu nikdy nic závažného nestalo. Plavčíci nejčastěji řeší odřeniny, štípance od včel či vyražené zuby,“ říká ředitel Vodního světa Kolín Jan Širc.
Kromě plavčíků a instruktorů plavecké školy lidé ještě v areálu potkají pokladní, které jsou čtyři. Občas k nim zavítají ze suterénu i strojníci, kteří tam odebírají vzorky či luxují bazény. Jejich „království“ je z druhé strany budovy v podzemí. I když nejsou vidět, jejich práce se doslova dotýká každého návštěvníka. Na starosti mají veškerá zařízení, která udržují vodu čistou.
Při odchylce se spustí alarm
„Obsluhujeme filtry v celém zařízení plaveckého bazénu. Každý den je pereme, čistíme vlasové filtry. Na starosti máme vzduchotechniku a její opravy. Celková technologie má devět filtrů, je to rozdělené, své filtry mají vířivky, bazény, atrakce,“ vysvětluje strojník Jan Perl, který má zrovna službu. Střídají se v nepřetržitém provozu čtyři.
Vodu do bazénu odebírají ze čtyři kilometry vzdálené studny. Pak vodu tlačí do záchytné jímky na vyvýšeném kopci, odkud stéká samospádem přímo do areálu. Denně jí spotřebují 100 tisíc litrů. Číslo je to vysoké, ale musí dodržovat vyhlášku, která určuje, kolik litrů vody musejí vyměnit za každého návštěvníka.
Strojníci na monitoru sledují veškeré bazénové okruhy i technologii. Vše navíc hlídá automat, který při odchylce od normálu spustí alarm. Pak musejí hned reagovat a situaci vyřešit. Dohlížejí na zařízení, vyhodnocují kvalitu vody. To dělá i počítač, ale pro kontrolu odebírají vzorky a porovnávají s tím, co vyhodnotil počítač. Pokud vše vychází, je to bez problémů, pokud to nevychází, zjišťují proč a vodu upravují.
Kvalitu vody hlídají UV lampy
Normy na kvalitu vody jsou stále přísnější, někdy je jejich práce tak trochu alchymie. Kvůli přísnějším normám je potřeba i dokupovat novou technologii.
„Dnes jsou standardem v bazénech UV lampy. Máme je ve všech okruzích kromě venkovního bazénu. Lampa pomáhá snížit vázaný chlor, což je jeden z nejzávažnějších ukazatelů, který hlídá právě hygiena,“ podotýká Jan Širc.
Vázaný chlor vznikne reakcí chloru, který se do vody dává na její úpravu, s organickými látkami. Ty do vody přinesou lidé, kteří se neosprchují. Vázaný chlor je pro kůži závadný. Když se například do vířivky dostane pět neosprchovaných lidí, ukazatelé na monitorech techniků začnou hned reagovat. Vodu je potřeba urychleně rozředit. Nejcitlivější jsou menší okruhy, riziko roste i s vyšší teplotou vody. Vyhláška říká, jaké hodnoty vázaného chloru mají být, a pokud se dostanou za limit, musejí okruh zavřít. „To už se s UV lampami naštěstí tak často nestává, “podotýká ředitel.
V kolínském vodním světě mají čtyři okruhy: vířivé vany, dětský bazén, velký plavecký bazén s relaxační částí a venkovní bazén. Pro každý jsou jiné parametry, které jsou závislé na teplotě vody. Čím je voda teplejší, tím se musí víc chlorovat. Kvalitu vody v bazénu kontrolují stále hygienici.
Zákon nařizuje, že si provozovatel zaplatí odběr a vyhodnocení vzorku od Státního zdravotnického ústavu. Ten do systému zapíše výsledky. Do systému má přístup i krajská hygiena, která vše kontroluje. Když nejsou některé vzorky v normě, hned je poplach. Pak musejí okamžitě nastoupit technici a vodu upravit. Většinou je řešení rychlé a návštěvníci nic nepocítí. V extrémních případech ale musejí zavřít.
Noční můra provozovatele je, že se v bazénu najdou výkaly. Tam je zásah složitější a bez uzavření areálu to není možné vyřešit.
