Hledání munice v Brdech (ilustrační foto)

Hledání munice v Brdech (ilustrační foto) | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Je to duchařina, říkají vojáci při čištění Brd s detektory kovů

  • 67
Vojáci z ženijní brigády z Bechyně si začali porcovat vojenský újezd Brdy po padesátimetrových čtvercích. Prohledávají je s detektory kovů a na drátě mají pyrotechniky. Do roku 2015 chtějí do mapy nad každý sektor napsat Vyčištěno. "Je to duchařina," hodnotí svou práci.

Voják v maskovací uniformě vstupuje za žlutou pásku, která na louce vymezuje obrovský čtverec. Široce máchá ze strany na stranu detektorem kovu v pravé paži.

Jak se dělí Vojenský újezd Brdy

25 % území
Okrajové části újezdu ministerstvo obrany zpřístupnilo v roce 2005. Těchto 25 procent vojáci prohledali bodovým pyrotechnickým průzkumem a prohlásili za čistý prostor.

11 % území
Část území bude armáda dál využívat a prostor nebude pyrotechnicky čištěn. Cílová plocha Brda zůstane 13. dělostřelecké brigádě, která v Brdech působí.

Cílové plochy Jordán a Tok zůstanou jako výcvikový prostor pro armádní a policejní pyrotechniky.

64 % území
Na většině území bude provedena očista – pyrotechnický hloubkový průzkum a povrchový sběr. Toto území bude v budoucnu přístupné.
Armáda musí do roku 2015 vyčistit 550 hektarů dopadových ploch a dalších více než 16 tisíc hektarů kontrolovaného území. Hloubkově budou vojáci zkoumat hlavně dopadové plochy.

Přistroj zvláštně vrčí. A občas mění tón. Nad místem, kde frekvence prudce, ale krátce stoupne, se voják zastaví a talířem detektoru trávu pečlivě ohledává. Přístroj bručí a pípá.

"Je to taková duchařská práce," říká voják. Kolegovi, který stojí za ním s rýčem, dá povel prostřednictvím údaje v palcích. Ten pak zabodne rýč do trávy, odkryje drn. Rukama v černých rukavicích půdu prohledává, dokud nevyhrabe jakýsi kovový kroužek. Místo přikryje drnem. Kolega nad ním znovu zakrouží talířem a prohlásí "čistý".

Čištění újezdu může trvat deset let

Vojáci v Brdech třetí týden prohledávají louku blízko střelnice Kolvín. Pyrotechnická očista Brd teprve začala. A potrvá dlouho.

"Vycházíme ze zkušenosti z devadesátých let, kdy se rušily vojenské újezdy Ralsko, Mladá a Dobrá Voda," vysvětluje Vladimír Kazatel z armádní komise pro optimalizaci újezdů. Brdy jsou na rozdíl od Milovic-Mladé na Nymbursku převážně zalesněné.

V Mladé přitom očista necelé poloviny z 320 kilometrů čtverečních trvala přes deset let a podílely se na ní dvě vojenské jednotky o 120 lidech. V Brdech armáda navýší dnešních jedenáct ženistů postupně až na šedesát. Spolupracovat budou armádní i policejní pyrotechnici, pro všechny to bude součást výcviku.

"Zajímají nás hlavně cílové dopadové plochy. Jedná se o cílovou plochu Kolvína, Předních a Zadních Bahen. Tyto plochy dohromady mají asi 550 hektarů. Podle našich propočtů je do konce roku 2015 stihneme prověřit," říká Petr Laštůvka z generálního štábu Armády ČR.

Některé plochy pro dopad střel si armáda nechá

V Brdech jsou ale ještě další cílové plochy. Ty si armáda nechá. Plocha Brda zůstane 13. dělostřelecké brigádě z Jinců. Cílové plochy Jordán a Tok budou dál výcvikovým prostorem, cvičit na nich budou armádní i policejní pyrotechnici a postupně je tak vyčistí.

Vojáci v Brdech zatím našli jen zbytky imitací munice, zůstatky dýmovnic a světlic. A pak hromádku rezavého haraburdí, které zbylo na louce většinou po zemědělcích.

Nadřízený pyrotechniků to vysvětluje tím, že vojáci pracují jen na místě, na které se nestřílelo. To skutečně nebezpečné dřímá v zemi na cílových výcvikových plochách.

Historie vojenského prostoru v Brdech

Brdy se staly vojenským prostorem usnesením vlády v roce 1926. Rok nato tam začali cvičit dělostřelci. Po armádě první republiky využíval Brdy německý wehrmacht. Rozšířil jej o jedenáct obcí a vyhlásil úplný zákaz vstupu do prostoru. Od roku 1950 je prostor vojenským újezdem, opět se zákazem vstupu.
V 50. a 60. letech bylo nedaleko obce Strašice vybudováno podzemní velitelské stanoviště. V 70. letech vznikl u obce Míšov sklad určený pro sovětskou jadernou munici. Brdy se mohly stát prostorem americké armády, když v letech 2005 a 2007 probíhala jednání mezi ministerstvem obrany ČR a Spojenými státy o možném umístění části protiraketové základny USA.

"Bude to převážně tanková munice ráže sto milimetrů z tanku T55 i starší tanková munice menší ráže. Také se tu střílelo z bezzákluzových kanonů vzor 59, které si možná pamatujete, tahaly je za gazíky Lidové milice," líčí pyrotechnik, jehož identitu armáda nezveřejňuje.

V prostoru prý leží i protiletadlové rakety, střely z granátometů, třicetimilimetrové náboje z protiletadlového kanonu. A další munice.

Picek: budeme asi překvapení, co všechno najdeme

"Jsme si vědomi, že je tady spousta munice nejen z doby nedávno minulé, ale i z historie. Budeme asi sami překvapeni, co zde naši pyrotechnici najdou," říká generál Vlastimil Picek.

Vojáci prohledávají území dvěma způsoby: povrchovým, kdy projdou území s detektory, munici budou sbírat, ale nebudou kopat do země, a hloubkovým. Tím prozkoumají cílové plochy.

A co když v Brdech budoucí turista narazí na munici, kterou přehlédli?

"Nejsou tady žádné nášlapné miny, nemůže se stát, že někdo zakopne a ono to vybuchne. Vybuchnout zdejší munice může, jen když s ní někdo neodborně zachází. A podle zákona platí, že když něco najdu, jsem povinen to hlásit policii," říká Kazatel.