Teprve pak budou odstraněny vzpěry podpírající jeho obvodové zdi. Právě plynové potrubí vedoucí pod vozovkou pod těmito vzpěrami označili kriminalisté za pravděpodobné místo exploze a zatím se k němu nesmí.
"Samozřejmě, že bychom byli raději, kdyby se tam kriminalisté konečně dostali. Na tom další vyšetřování trochu vázne," řekl policejní mluvčí Jan Daněk.
Napilno mají i pojišťovny. Například Česká pojišťovna zatím odhaduje výši pojistného plnění na 16 milionů, Kooperativa na více než 11 milionů korun. Celkové škody byly přitom odhadnuty na sto milionů.
Pomoc se rozhodl nabídnout i magistrát, který umožní lidem, jejichž majetek byl při výbuchu poškozen, získat až 20 tisíc korun. V závažných případech se může dar vyšplhat až k 50 tisícům (více čtěte zde). Zatím o tuto pomoc požádali dva poškození.
V budově Akademie věd se pracuje ostošest
Suť z Divadelní ulice je sice už pryč, chodníky však dosud pokrývají drobné střepy, místo některých oken jsou stále jen dřevěné tabule. I dva týdny po výbuchu jsou v okolí stále vidět jeho následky.
Prostor sice už nehlídají policisté, ale přístup sem je uzavřen neprostupnými zátarasy ze všech stran.
"Až z toho jde mráz po zádech," říká mladá žena, která se spolu s dalšími turisty na místo zkázy přišla z můstku u Národního divadla podívat.
Život v okolních budovách se však vrací do normálních kolejí. Od minulé soboty jede na plný provoz Divadelní restaurace v prostorách kavárny Slavie, o několik dní dříve se do svých učeben vrátili studenti FAMU a Fakulty sociálních věd, byť zde ještě nemohou využít výbuchem zasažené učebny.
Na plný výkon jedou řemeslníci v Akademii věd. Zde budou následky účinků tlakové vlny odstraňovat ještě několik týdnů. Plný zásah kromě kanceláří v prvním patře dostaly i knihovna a studovna, jejichž provoz byl přesunut do náhradních prostor. Stoprocentně funkční by knihovna měla být do září.
Okamžiky z Divadelní ulice jsou stále živé
A i po dvou týdnech od exploze se objevují příběhy těch, které událost přímo zasáhla.
Knihovnice z Akademie věd Kateřina Bumbálková má události toho dne stále před očima. Když přišla tlaková vlna, seděla u stolku v prostoru informací. Jen instinktivně uskočila padajícím vyvráceným dveřím a několik desítek kilogramů vážícím hodinám.
"Šla jsem rovnou pod stůl. Ty těžké hodiny mě minuly jen o pár centimetrů. Kdybych stála, nejspíš by mě povalily," vzpomíná.
Vyvázla jen s modřinami na ruce: "Řekla jsem si, že někdo tam nahoře mě má rád." Přestože v první chvíli chtěla rychle utéci, nezpanikařila a vydala se pomáhat zraněným.
"Všimla jsem si studenta s pořezanou hlavou. Honem jsem sáhla po papírových kapesnících. Přitom nebyl slyšet žádný křik. Jen ticho," dodala.
Přestože se zprvu zařekla, že už tu nebude pracovat, po několika dnech svá slova vzala zpět a na své původní místo "pod hodinami" se prý nebude bát vrátit. "Svou práci mám ráda," usmívá se žena.
O podobném štěstí hovoří i její kolegyně z FAMU Zlata Faustusová. Ta těsně před výbuchem směřovala k oknům mířícím právě do Divadelní.
"Úplně jsem zcepeněla. Jen jsem se rozhlédla a uviděla všude kolem plno střepů," vzpomíná na okamžik exploze. "Naštěstí se mi nic nestalo. Ale dnes mě trochu vyděsí každá rána, kterou zaslechnu," přiznává Faustusová.
9. května 2013 |
