Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel

  11:53aktualizováno  11:53
Je to přesně čtvrtstoletí, kdy v sobotu 2. června 1990 těsně před 16. hodinou vybuchla u Husova pomníku na Staroměstském náměstí v Praze nastražená nálož. Na místě plném turistů tehdy zranila osmnáct lidí. Viníka atentátu se policii nikdy nepodařilo dopadnout.

Igelitová taška, v níž bylo odpalovací zařízení, byla položena u pomníku mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Těsně před výbuchem se vznítila. (2. června 1990) | foto: ČTK

Bylo nádherné slunečné počasí. Centrum města bylo plné domácích i turistů, vzpomíná Vladimíra Chadrabová, která si tehdy vyšla na víkendovou vycházku.

Ručičky na hodinách na Staroměstské radnici se blížily ke čtvrté hodině, když se na náměstí rozlehl ostrý třesk, doprovázený zábleskem světla. Ihned poté se ozval křik. Zanedlouho už se místem nesl pronikavý jek sirén sanitek a policejních aut. „Ocitla jsem se tam tak do půlhodiny po výbuchu. Bylo tam plno policistů, sanitky, zmatek,“ vzpomíná paní Chadrabová.

Těžce zraněná německá turistka byla okamžitě transportována do nedaleké nemocnice Na Františku. Život jí zachránila komplikovaná neurochirurgická operace. Záchranáři ošetřili dalších sedmnáct lidí. Jejich zranění nebyla tak vážná.

Bomba? Trubka s prachem

Pokud atentátník chtěl rozčeřit porevoluční společenskou a politickou atmosféru, pak si termín vybral znamenitě. Tehdy totiž zbýval necelý týden do prvních svobodných voleb v Československu po 44 letech. „Někdo prostě zkouší pevnost demokratické moci,“ komentoval útok prezident Václav Havel.

Fotogalerie

Kriminalističtí technici začali kus po kuse ohledávat podstavec sochy mistra Jana Husa. Tedy místo, kam neznámý atentátník uložil obyčejnou sportovní tašku s výbušninou.

Po stopách pachatele pražská policie vyslala třicetičlenný speciální tým. Detektivové vyslechli stovky svědků a prohlédli i hromady jejich fotografií a videozáznamů. Detailně zpracovali i „časový snímek“ toho, co se na Staroměstském náměstí dělo. „Byla tam jen jedna mezera, asi pět až deset minut. Během ní však byl ten systém položen k pomníku,“ vzpomíná na vyšetřování tehdejší elitní kriminalista Josef Doucha.

„Prověřovali jsme experty na výbušniny, lidi spjaté s rozpuštěnou Státní bezpečností i obvyklé podezřelé. Tedy osoby se záznamem v trestním rejstříku či na psychiatrii,“ vypráví další bývalý vyšetřovatel Jaroslav Soukup. Policistům se při vyšetřování pod nohy pletli psychotronici a různí mágové s virgulemi. Jenže k rozuzlení případu nijak nepřispěli, spíš naopak.

Mezitím odborníci z Kriminalistického ústavu dokázali rekonstruovat podobu nástražného výbušného systému. A to 30 centimetrů dlouhé, bezešvé trubky opracované na soustruhu. Jako iniciační mechanismus posloužil stolní budík, devítivoltová baterie a malá žárovička s odstraněnou skleněnou baňkou. Dovnitř útočník nacpal střelný prach a ocelové úlomky. Kriminálka nalezla i výrobce trubky, krachující železářskou fabriku.

K nebezpečnému útočníkovi pátrače ani to nepřivedlo. Štěstím podle pyrotechniků bylo, že tvůrce použil jemný, milimetrový spoj na uzavření trubky. Při výbuchu tak byl roj střepin nasměrován jen jedním směrem, ke Staroměstské radnici. Pokud by víčka vydržela explozi, pak by mohlo dojít k roztržení trubky s ještě horšími a devastujícími následky pro lidi na náměstí.

Následoval atentát u Hostivařské přehrady

Zvláštnímu týmu v akci „Výbuch“ v létě 1990 přibyla další práce. Ve čtvrtek 2. srpna na opačném konci Prahy, u Hostivařské přehrady, explodoval další výbušný systém. Tentokrát agresor nastražil nálož v zemi. Razantní exploze zranila osmnáct lidí. Kriminalističtí technici potvrdili, že obě nálože mají stejného tvůrce.

Vyšetřovací tým, jehož počet členů postupně klesal, ukončil práci bez úspěchu za dva roky. Kauzy obou zákeřných útoků vyšetřovatelé odložili. Staly se z nich kriminalistické pomníčky.

„Může to být akt msty dlouhodobě frustrovaného člověka a touha vyřídit si účty se společností. Tomu by mohla napovídat i anonymní cesta, kterou zvolil,“ konstatuje psycholog Joža Spurný.

Tehdy ovšem nešlo o první amatérskou bombu na Staroměstském náměstí. Primát pochází z roku 1962, kdy 7. listopadu na výročí Říjnové revoluce nálož u zástupu milicionářů těžce zranila dva lidi. Jeden po roce zemřel. V 70. letech soud skupinu obžalovaných viny na akci zprostil.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V tomto domku ve Zlaté uličce žili Červení střelci, což byla první hradní stráž
VIDEO: Zlatá ulička byla v minulosti ještě menší, žila zde hradní stráž

Zlatá ulička mezi věžemi Novou Bílou a Daliborkou na Pražském hradě slaví 420 let od svého vzniku. Domy zde sloužily jako ubytování pro stráž císaře Rudolfa. V...  celý článek

Muž odvázal lodě na Vltavě
Mladík vyplul s kradeným člunem na Vltavu, skončil v Bohnicích

Čtyřiadvacetiletý muž ve středu odcizil čtyřmetrový člun u Mánesova mostu a vyplul s ním na Vltavu, zapomněl si však pádla. Policisté za ním vypluli a dostali...  celý článek

Karlův most v Praze, v pozadí Pražský hrad
Řidič autobusu vjel na Karlův most, dostal blokovou pokutu

Řidič turistického autobusu vjel v neděli odpoledne přímo na Karlův most. Za porušení zákazu vjezdu dostal od strážníků blokovou pokutu, kterou hned zaplatil.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.