Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z okolí Benešova se stalo válečné cvičiště nacistů, místní vystěhovali

  9:02aktualizováno  9:02
Němečtí okupanti si okolí středočeského Neveklova, Sedlčan a Benešova vybrali jako cvičiště jednotek SS. Tisíce zdejších obyvatel proto musely k 15. září 1942 opustit tento kraj, zemědělci sotva stihli sklidit úrodu. Po válce objevili domy zničené a pole podminované.

Trosky jednoho z domů ve vysídlené obci Netvořice na Benešovsku. | foto: ČTK

Obyvatele středočeských obcí okupační správa informovala o nařízení vyhláškou 15. března 1942 s tím, že mohou ještě sklidit úrodu.

Vyhláška se týkala téměř třiceti tisíc obyvatel 62 obcí v oblasti velké zhruba 500 km² na severu a západě ohraničené řekami Sázavou a Vltavou a na jihu a východě městy Sedlčany a Benešov.

Celý proces stěhování byl rozdělen do pěti etap a měl skončit v dubnu 1944. Podmínky se postupně měnily, první vysídlenci si mohli vzít všechen majetek, ti další už většinu museli zanechat na místě. Za vystěhování byla vyměřena finanční kompenzace, mnozí ji však odmítli jako výraz nesouhlasu s vysídlením.

Fotogalerie

Celkem se vystěhovalo asi sedmáct tisíc lidí. Ti, co mohli zůstat, mimo jiné i proto, že ve vysídlené oblasti neměl kdo pracovat, se stali pouhými nádeníky na majetku SS.

Nucené vystěhování postihlo i některé obyvatele obcí za hranicí cvičiště.

Statky (tzv. SS-Hofy) vznikly ze zabraných velkostatků či skupin usedlostí. V prostoru byly zřízeny též lesnické, rybníkářské a zahradnické provozy.

Práci obstarávali krom nevystěhovaných obyvatel i vězni. Proto Němci v prostoru zřídili několik pracovních a vězeňských táborů, mimo jiné pro politické vězně či osoby ze smíšených manželství, ale i pro trestané členy SS.

Nedaleko Hradišťka u soutoku Vltavy a Sázavy byla pobočka koncentračního tábora Flossenburg se třemi stovkami především ruských a francouzských zajatců.

Ačkoli cvičiště nebylo dokončeno, jednotky SS ho čile využívaly. Vznikla tam například dělostřelecká škola (Benešov), ženijní škola (Hradištko), škola stíhačů tanků (Janovice), škola útočných děl a škola pancéřových granátníků (Prosečnice). Uprostřed území byl vytyčen vlastní cvičební prostor včetně palebné zóny. Jako terče sloužily makety, ale i opuštěné domy.

Podminované pole a zničené domy

Ke konci války německá armáda cvičiště opevnila a některé objekty podminovala. Do prostoru také přesunula část svého archívu z evakuovaného Berlína, který po válce u Hradištka objevila americká armáda (tzv. štěchovický archiv).

Podle některých informací jsou poblíž stále ukryté bedny s dokumenty a uloupenými cennostmi, tzv. štěchovický poklad.

Po osvobození se většina obyvatel rozhodla vrátit, mnozí však našli pouze rozbořené domy, otrávené studně a pole plná min a granátů. Řada původních obyvatel tak raději odešla do pohraničí, kde osídlila nemovitosti po odsunutých Němcích.

Vyklizení prostoru kolem Neveklova bylo součástí nacistických plánů na likvidaci českého národa. Plán na přesídlení, poněmčení či likvidaci vznikal již před válkou.

SERIÁL: Zaniklá místa

Začtěte se do příběhů kdysi významných míst, která už jsou sotva k nalezení, v seriálu iDNES.cz

„Českomoravskou kotlinu ... osídlíme německými rolníky. Čechy přesídlíme na Sibiř nebo do oblastí volyňských... Češi musí pryč ze střední Evropy“, řekl Adolf Hitler již v roce 1932.

První, kdo museli opustit své domovy, byly obyvatelé českého pohraničí v důsledku mnichovské dohody z 29. září 1938. Mnichov znamenal pro neněmecké obyvatele, kteří se nechtěli stát druhořadými občany německé říše, nutnost urychleného opuštění majetku a přesídlení do českého vnitrozemí. Do konce roku 1938 pohraničí opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, sedm tisíc Židů a přibližně tisíc osob jiných národností.

Germanizace, nebo likvidace

Po německé okupaci zbytku Česka v březnu 1939 plánovali nacisté postupnou germanizaci českého obyvatelstva, popřípadě přesídlení či likvidaci. Prvním krokem mělo být rozbití českého osídlení enklávami německých přistěhovalců (často z východní Evropy).

Mezi prvními museli odejít lidé z okolí vojenských cvičišť v Brdech, u Milovic a u Vyškova, kde do května 1942 přišlo o domovy téměř patnáct tisíc lidí. Na Drahanské vrchovině na Moravě, kde chtěli okupanti vytvořit německý ostrůvek spojený se Sudetami na Prostějovsku a německými osadami na Vyškovsku, postihlo nucené vysídlení rodiny z asi třiceti vesnic.

Nucené stěhování v českých zemích osvobozením neskončilo. Po válce musely obnovené Československo i své majetky opustit téměř tři miliony Němců a desítky tisíc Maďarů.

Benešov (červeně), Neveklov (modře) a Sedlčany (zeleně) zhruba naznačují území, odkud se muselo za války vystěhovat obyvatelstvo kvůli cvičišti SS.

Benešov (červeně), Neveklov (modře) a Sedlčany (zeleně) zhruba naznačují území, odkud se muselo za války vystěhovat obyvatelstvo kvůli cvičišti SS.

Autoři: ,



Nejčtenější

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Požár motorestu na dálnici D10 mají hasiči pod kontrolou, hasil i vrtulník

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Na mladoboleslavské dálnici nedaleko Hlavence u Prahy hoří motorest Čtyři kameny, který majitel před několika lety...



Piloti vezli orgán k transplantaci, laserem je oslnilo šestileté dítě

Piloti převáželi orgány pro transplantaci. Šestiletý chlapec je oslnil laserem

Piloti Letecké služby Policejního prezídia ČR převáželi vrtulníkem na jižní Moravu životně důležitý orgán určený k...

Za vybržďování dostal řidič devět let, v autě na dálnici zemřel kojenec

Vybržďovač Kostner dostal za smrtelnou nehodu devítiletý trest. (15.11.2017)

Soud poslal na devět let do vězení šestatřicetiletého Martina Kostnera, který vybržďováním loni v prosinci způsobil na...

Politici zvažují velký „kraj Praha“. Metropoli by přibylo 300 tisíc občanů

Pražský hrad (ilustrační foto)

Praha, třebaže je to celek na úrovni kraje, má speciální režim – nevolí při krajských, ale při komunálních volbách. To...

Další z rubriky

Česká endoprotéza zachraňuje dětem končetiny, dokáže s nimi vyrůst

Projektant David Sitte a Milan Sekerka z firmy Beznoska. (19.11.2017)

Kladenští odborníci z firmy Beznoska vyvinuli rostoucí endoprotézu stehenní kosti, která zachraňuje končetiny dětem s...

Spolek hledá peníze a termín pro návrat Radeckého na Malostranské náměstí

Maršálek Radecký má šanci vrátit se tam, kde stával před sto lety, na...

Jako jediný vojevůdce původem z Čech porazil Napoleona, přesto socha maršála Radeckého stále odpočívá v lapidáriu na...

VIDEO: Po Praze pobíhal muflon, na Strakonické způsobil nehodu

Na Strakonické ulici v Praze způsobil dopravní nehodu muflon. Z místa utekl na...

Na Strakonické ulici v Praze způsobil dopravní nehodu muflon. Z místa pak utekl a běžel dále ve směru na Smíchov. Zvíře...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.