„Až dosud jsem nepřipravoval výstavu, kdy na relativně nevelkém prostoru je soustředěno takové množství exponátů,“ představil expozici Jan Hošťák, její kurátor. Výstava je členěna do 11 nosných témat, nalézá se v nich 140 exponátů.
Příběh půl století, kdy se od roku 1939 Česko potýkalo s hnědou i rudou totalitou, uvozuje již zšeřelý vstupní prostor. „Zároveň zde poběží smyčka se štěkotem psa, dusotem či natahováním zbraně. Místem bude probleskovat ostré světlo,“ popisují pořadatelé vstup do expozice. Místo má evokovat ostře střežené hraniční pásmo.
Odsud se může návštěvník vydat vpravo či vlevo. „Přes prostřihnutou hranici se může vrátit do diktatury, nebo jít vstříc svobodě,“ uvedl ředitel NTM Karel Ksandr. Na pravé straně na diváky čeká panel připomínající vysílačku Rudolfa Formise, německého antinacisty.
Ten z hotelu Záhoří u vltavských Svatojánských proudů vedl před více než 80 lety vysílání ilegální stanice „Schwarze Front“. Rozběsnění nacisté v roce 1935 do středních Čech poslali Naujocksovo vražedné komando, které Formise zastřelilo a provizorní studio vypálilo.
„Naprostá většina exponátů má svůj silný příběh,“ komentuje to Hošťák. Platí to také například o agenturní stanici Libuše, se kterou do okupované země seskočil po půlnoci 29. prosince 1941 z paluby anglického bombardéru výsadek Silver A. „Zůstal jsem nyní sám,“ zněla poslední relace, kterou na konci června 1942 odvysílal přes Libuši do Londýna třiadvacetiletý radista Jiří Potůček. O několik dní později hrdina odboje padl rukou českého četníka.
Poslední výstřel výsadkáře
Výstava představuje i nepoužitý upravený britský protitankový granát Mills, který parašutista Jan Kubiš nestačil 27. května 1942 použít v průběhu atentátu na Reinharda Heydricha v Libni. Ve vitrínách se nachází mimo jiné projektil, který si v beznadějné situaci v lednu 1945 vpálil do spánku major Josef Šandera, velitel desantu Barium, úspěšně operujícího na východě Čech od dubna 1944.
Výstava na Letné ukazuje, jak se šířily informace během sametové revoluce |
Zajímavý exponát tvoří režisérský pult Omega z pražské budovy Československého rozhlasu. Jeho prostřednictvím se ve 30. letech dostaly k posluchačům projevy prezidenta T. G. Masaryka nebo skeče Vlasty Buriana. „Je právě sechs hodin,“ toto legendární hlášení moderátora Zdeňka Mančela se 5. května 1945 v éteru ozvalo zřejmě od tohoto stolu a dalo signál k Pražskému povstání.
Expozice představuje také techniku, s jakou se lidé pokusili překonávat železnou oponu. K nahlédnutí je třeba skafandr, s nímž se neúspěšně Josef Škopa roku 1957 pokusil přejít hranici po dně Labe. Dýchat chtěl skrze dlouhou hadici s plovákem na hladině, experiment ale nepřežil.
Úspěšnější byl Karel Brabec, řečený Král Dunaje. Rodilý Pražan, mimo jiné spoluzakladatel horské služby v Krkonoších. Ve svém modelu skafandru několikrát překonal Dunaj jako agent chodec americké zpravodajské služby CIC. Osudným se mu stal úkol, který plnil v Bratislavě na sklonku roku 1951. Přitom jej StB zatkla, soud Brabce poslal na 17 let za mříže.
Na zmíněné pravé straně si lze prohlédnout například i cyklostyly či psací stroje a další techniku, na níž vznikaly „štvavé letáky“ a další ilegálně šířené písemnosti. „Divákům představujeme také originál Charty 77,“ zvou pořadatelé. V expozici nechybí ani „nádobíčko“, s nímž vystupovali v letech nesvobody legendární rockeři z formace Plastic People of the Universe.
Fízlující kočárek
Na opačné, levé straně výstavy je k vidění speciální vybavení užívané IV. a VI. správou SNB, do jejichž kompetence spadalo sledování a operativní technika. Patří k nim také upravený dětský kočárek, používaný sledovači. „Jedná se o interaktivní exponát. Lidé si díky němu mohou vyzkoušet jak roli sledovače, tak i objekta,“ uvedl Hošťák. Expozice Technika v diktaturách také prezentuje několik typů ručních zbraní z produkce České zbrojovky, které náležely ve své kategorii ke světové špičce.
Expozici mohou zájemci navštívit do 29. března příštího roku. NTM má otevřeno denně kromě pondělí od 9:00 do 18:00 hodin.
