V závěru roku 2010 obsadily Týnský chrám týmy odborníků z různých oblastí, které prozkoumávaly hrobku slavného dánského astronoma, astrologa a alchymisty i jeho manželky Kristýny. S výsledky jejich bádání se teď může seznámit i široká veřejnost.
Jedno z nejzajímavějších zjištění přinesli vědci z Ústavu jaderné fyziky. Po prozkoumání vlasů, vousů a kostí slovutného astronoma vyvrátili fámu, že byl Brahe otráven.
"Přítomnost rtuti byla v normálu, což znamená, že otráven nebyl," vysvětluje profesor Jan Kučera. Odborníci se tedy přiklánějí k verzi, že příčinou smrti byl akutní zánět ledvin, jak popisují dobová svědectví.
Tým fyziků pak vyvrátil i další domněnku spojenou s postavou císařského astrologa rudolfínské doby. Říkalo se, že nosil nosní protézu ze slitiny zlata a stříbra.
"Brahe přišel o část nosu při souboji. Když jsme jeho nosní kůstky podrobili analýze, nalezli jsme vysokou koncentraci mědi a zinku. Z poměru těchto dvou kovů vyplývá, že protéza byla z mosazi," říká Kučera.
Výstava ukazuje i zajímavé rentgenové snímky či obrázky z počítačového tomografu expertů z Nemocnice Na Homolce.
"Právě tyto testy by mohly v budoucnu spolu s moderními technologiemi pomoci vytvořit přesnou rekonstrukci astronomovy tváře. I když ji tedy přibližně známe z dobového vyobrazení," zamýšlí se archeolog Jaroslav Podliska, který se průzkumu také zúčastnil.
Fotografie ukazují i průzkum hrobky
Podliska a jeho kolegové pak k výstavě přispěli například fotografiemi ze samotného prozkoumávání hrobky. Návštěvníci expozice tak uvidí, jak hrob vypadal, když se do něj před dvěma lety poprvé po více než století někdo podíval. Naposledy totiž hrobku otevřeli v roce 1901.
"Kromě ostatků jsme narazili třeba na kožené zdobené desky modlitební knížky, jež patřila Kristýně. Na drobné korálky z růžence či zbytky kovových přezek z šatů," popisuje výsledky bádání Podliska.
15. listopadu 2010 |
Další panely pak přibližují život Tycha Brahe v Praze. Připravil je tým historiků. O něco dál je výsledek práce antropologů a dalších výzkumných týmů. Například analýza zbytků textilií nalezených v hrobce Týnského chrámu lidem umožní podívat se na šatník dvořanů z druhé poloviny 16. století.
"Tento výzkum velice názorně ukázal možnosti vědců z různých oborů jak přírodních, technických, tak humanitních, jak mohou pomoci při skládání mozaiky našeho dědictví. A výstava v Akademii věd, která potrvá do 22. února, je ideální k tomu, aby se i veřejnost mohla seznámit s jejich výsledkem," dodává Podliska.
