Purkyňovo náměstí od jihozápadu po roce 1895, pohlednice.

Purkyňovo náměstí od jihozápadu po roce 1895, pohlednice. | foto: Muzeum hl.m. Prahy

Výstava v muzeu na pražské Florenci připomíná staré Vinohrady a Žižkov

  • 3
Jak vypadaly Vinohrady a Žižkov, když ještě nebyly součástí metropole, ukazuje výstava, která začala v Muzeu hlavního města Prahy na Florenci. Srovnání starých časů a dneška přináší zejména fotografie, zažloutlé momentky každodenního života Žižkováků. A také obyvatel sousedních Vinohrad.

Žižkov. Svébytná čtvrť někdy nazývaná pražský Montmartre, duchem bohémská, plná nočního života, kaváren, barů a umělců. Ačkoliv s nástupem nové doby a peněz ze své osobitosti trochu ztrácí a začíná se podobat luxusnějším Vinohradům, pořád je svým způsobem stejná jako před desítkami let, kdy ji obývali zejména dělníci a drobní řemeslníci.

Kromě starého Žižkova připomene Muzeum hlavního města Prahy i někdejší Vinohrady. "Expozice představí další dvě pozoruhodné oblasti města v celé jejich pestrosti a mnohovrstevnatosti," uvedla ředitelka muzea Zuzana Strnadová.

"Za východní pražskou hradbou byly kdysi volné plochy se sporým osídlením. Byla tu pole či vinice a výstava ukáže, jak se tato oblast rozvíjela," láká ředitelka na množství fotografií, pohlednic, ale také autentických předmětů, které tehdejší obyvatelé používali.

Vinohrady i Žižkov patřily na přelomu 19. a 20. století mezi největší česká města, ve kterých žilo přes 70 tisíc lidí. Součástí Prahy se staly až v roce 1922.

V případě Vinohrad je zajímavé sledovat bouřlivou expanzi města ve druhé polovině 19. století, kdy se bouralo pražské opevnění. Na místě původních polí vzniká noblesní čtvrť s činžovními domy a pravidelnou sítí vzdušných ulic. Mírné svahy nad Novým Městem osídlila zejména vyšší střední vrstva z historických pražských měst, jejich nejbližšího okolí i celých Čech.

Žižkov byl do roku 1875 závislý na Královských Vinohradech a až o šest let později císařem povýšen na město. Ve strmých uličkách tu pod vrchem Vítkov v pavlačových domech nacházeli domov zejména chudší lidé. Vznikla tak svérázná čtvrť, která po desetiletí inspiruje básníky, písničkáře i filmaře.