Oslovení developeři většinou považují za ideální kombinaci bytů a kanceláří. Se stavbou výškových budov na pankrácké pláni a ve Vysočanech počítá také Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
„Dnes má Praha 610 tisíc bytů, v roce 2030 očekává nárůst na 700 tisíc bytů. Vedle přeměn brownfieldů je výstavba vyšších budov ideální variantou pro rozšíření bytového fondu. Město se nemůže neustále rozšiřovat do okolní krajiny, protože pak už neumí poskytnout servis, služby a komfort městského bydlení svým obyvatelům a návštěvníkům,“ uvedl mluvčí společnosti Finep David Jirušek.
Hustota zalidnění v Praze v roce 2015 byla 25 lidí na hektar, do roku 2030 Praha plánuje 29 osob na hektar. „Což je hodnota, která je stále velmi nízká. Například v Mnichově je to 47 osob, ve Vídni 45 lidí. A v Barceloně dokonce 158 osob na hektar. Větší koncentrace obyvatel znamená menší náklady na provoz a údržbu města,“ doplnil Jirušek.
Podle ředitele pro ČR ve společnosti HB Reavis Petra Hermana se stavbou výškových budov město zahustí, zvýší se prestiž a sebevědomí města. „Mrakodrapy staví dobří architekti, něco zajímavého tady po naší generaci zůstane. Ideální pro výškovou výstavbu jsou Holešovice. Je to blízko centra, ze tří stran je řeka. U opravdových mrakodrapů vyšších než 200 metrů dává smysl smíšená funkce včetně služeb. Může pak vzniknout město bez dopravních požadavků,“ sdělil Herman.
HB Reavis plánuje v roce 2020 v centru Varšavy dokončit projekt Varso. Budova bude měřit 310 metrů a bude patřit k nejvyšším v Evropě.
„Většina staveb je spíše průměrná“
Generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek považuje za nevhodnější lokality pro výškové budovy Vysočany, Holešovice nebo budoucí stanice metra D. Hustá zástavba je podle něj efektivnější z pohledu investic do infrastruktury. V případě zástavby po polích za městem se musí budovat desítky kilometrů komunikací, dodal.
Podle předsedy představenstva Trigemy Marcela Sourala Praze chybějí architektonické perly, většina staveb je spíše průměrná. „Výškové budovy do moderních měst patří. Rostoucí ceny pozemků také nutí stavitele k výstavbě výškových budov a lepšímu využití pozemků,“ doplnil Tomáš Matýsek ze společnosti Flow East.
Mrakodrap bohatých otevírá. Být Jágrovi sousedem vyjde na desítky milionů |
Metropolitní plán podle mluvčího IPR Marka Váchy počítá s výškovou výstavbou například na pankrácké pláni nebo ve Vysočanech. „Výstavba budov vyšších než 12 pater, což je výška běžného pražského paneláku, bude zakázána na 99,4 procenta území Prahy,“ doplnil Vácha. Ze sociologického průzkumu IPR z roku 2016 vyplývá, že 60 procentům Pražanů výškové stavby nevadí.
Výstavba výškových domů na Pankráci ale v minulosti vyvolala nesouhlasné reakce nejen od občanských sdružení, ale debatovali o ní i památkáři. Tím, zda v Praze mohou, nebo nemohou vznikat výškové budovy, se dokonce z podnětu české strany zabýval výbor UNESCO. Historické centrum Prahy je na jeho seznamu zapsáno od roku 1992.
Před pěti lety byla v Brně dokončena převážně kancelářská budova AZ Tower, která je se 111 metry nejvyšší budovou v Česku. Na druhém místě je City Tower v Praze na Pankráci se 109 metry. U ryze bytových domů zatím drží primát Rezidence Eliška v pražských Vysočanech s výškou 94 metrů. Brzy však primát převezme V Tower na Pankráci se 104 metry. Stavba měla být dokončena v únoru, na první obyvatele však stále čeká. Podle posledních zpráv se majitelé bytů začnou do budovy stěhovat na jaře.
21. ledna 2017 |
