Nákladové nádraží Žižkov v Praze.

Nákladové nádraží Žižkov v Praze. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Výstavba na žižkovském nádraží se odkládá, Praha 3 chce další studii

  • 7
Radnice Prahy 3 chce po hlavním městu, aby zpracovalo novou urbanistickou studii na území žižkovského nákladového nádraží. Nová čtvrť se tedy na nádraží v dohledné době stavět nezačne. Ministerstvo kultury navíc jedná o tom, že by funkcionalistickou budovu nádraží prohlásilo za kulturní památku.

Původní koalice TOP 09 a ODS výstavbu v areálu podmiňovala vybudováním čtyřproudé silnice, která spojí Žižkov s Jarovem. Nová pravolevá koalice ji ale nechce.  "Vedení městské části se dohodlo, že budeme požadovat vypsání urbanistické studie pro celé území," řekl místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický.

S tím však nesouhlasí ředitel výstavby společnosti Sekyra Group Leoš Anderle. "To je zásah do vlastnických práv," zmínil na adresu Stropnického.

Severní část více než 30hektarového nádraží vlastní Discovery Group, která tu bude zanedlouho stavět obchodní centrum. V jižní části jsou vlastníkem pozemku České dráhy, od kterých bude Sekyra Group kupovat po částech pozemky podle toho, jak bude postupovat výstavba.

Sekyra tu chce vytvořit obytnou a administrativní čtvrť, kde by mohlo nalézt domov až 15 tisíc lidí. V tuto chvíli prý jde do finále změna územního plánu, která však počítá s Jarovskou spojkou.

"Už se projednává tři roky a měla být v dohledné době schválená. A radnice teď ty podmínky změnila. My budeme jenom rádi, když nám bytovou výstavbou tak vytížená silnice nepovede, ale vrací nás to zpět na začátek," dodal Anderle s tím, že zpracování studie výstavbu ještě oddálí.

Spory o historickou budovu

Dalším problémem, který stavbu komplikuje, je spor o památkovou ochranu nádražní budovy. Zatímco ministerstvo kultury opakovaně ochranu přiznalo, investor se dvakrát odvolal. V nejbližší době by o budoucnosti objektu měla rozhodnout rozkladová komise ministerstva.

Podle šéfky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové je stavba ze 30. let minulého století na svou dobu ojediněle promyšlená a funkční. Goryczková se se Stropnickým shodla na tom, že by v ideálním případě mohla budova sloužit jako kulturní zázemí.

"Je celá řada zájemců, Národní filmový archiv, který má jakési prostředky, aby mohl do části investovat, také Národní památkový ústav," zmínil Stropnický.

24. ledna 2011