Údolí řeky Berounky u Tetína v Českém krasu

Údolí řeky Berounky u Tetína v Českém krasu | foto: Profimedia.cz

Výzkum ložisek plynu na Berounsku podle geologů zničí chráněné podzemí

  • 16
Proti těžbě plynu z břidlic na Berounsku se nepostavili pouze místní obyvatelé. Přidalo se k nim už také dvacet dva vědců, mezi nimi řada geologů. Podle nich už jen průzkum ložisek plynu znamená v podzemí Českého krasu významné ekologické riziko.

"Vyjadřujeme vážné znepokojení nad záměrem firmy Basgas Energia Czech provést průzkum možného výskytu kapalných a plynných uhlovodíků - zejména tzv. břidlicového plynu v průzkumném území Berounka," píše se ve výzvě, jejíž text je na stránkách České geologické společnosti.

Mezi podepsanými jsou pedagogové z Karlovy univerzity, z České zemědělské univerzity, odborníci, kteří pracují v Národním muzeu v Praze, v České geologické službě i v Geologickém ústavu Akademie věd.

"Vystoupili jsme jako občané České republiky s tím, že naše stanovisko není stanoviskem univerzit nebo České geologické služby a dalších institucí, ve kterých pracujeme. Jednáme za sebe také proto, že musíme jednat rychle. Firmy Get a Basgas totiž velice rychle postupují," vysvětlil jeden ze signatářů, Jiří Frýda z České geologické služby.

Firma Basgas podala na ministerstvo životního prostředí žádost o průzkum. Česká firma Get s ní spolupracuje.

V průzkumném území je 250 chráněných jeskyní

Prohlášení vědců, mezi kterými je například Vojtěch Janoušek, Petr Budil, Karel Žák, Jindřich Hladil nebo Leona Koptíková, v pěti bodech shrnuje rizika, která mohou Berounsko potkat.

Geologická struktura oblasti podle nich vylučuje úspěšné použití takzvaného hydraulického štěpení, ke kterému by firma sáhla nejen při těžbě, ale už i při průzkumu. Podzemí Berounska je totiž velmi složité, plné tektonických zlomů a komplikovaných struktur. I po dvousetletém výzkumu zůstává částečně neznámé. Podle vědců nelze mít v takových podmínkách těžební metodu pod kontrolou.

Odborníci píší, že v průzkumném území je více než 250 jeskyní chráněných zákonem a několik desítek krasových pramenů, z nichž některé jsou využívané jako zdroje pitné vody. Do přírody Českého krasu by zasáhl už jen samotný průzkum, o který firma žádá.

"Průzkum se nedá udělat jinak, než že se území do požadovaných hloubek navrtá. A k tomu musí vyjet těžká technika. Do uvažovaného území ale často nevedou žádné cesty, protože je to první a druhá zóna chráněné krajinné oblasti," upozorňuje geolog Frýda.

Proti se staví i obyvatelé a některé obce

Podle dostupné dokumentace průzkum obvykle spočívá také v poloprovozním testu. Už při něm těžaři vpouští pod zem chemikálie, které používají k těžbě.

Vědci upozorňují, že na území, které si firma vyhlédla, je několik chráněných oblastí, včetně národních přírodních rezervací Koda a Karlštejn. "Na takto významném území musí být zájmy ochrany přírody nadřazeny nad zájmy ekonomické," píší.

Proti těžbě se již postavili obyvatelé a někteří starostové, kteří už prohlásili, že jejich obce pošlou svůj nesouhlas s průzkumem ministerstvu životního prostředí, které posuzuje žádost firmy Basgas Energia. Čeští zástupci těžařů už dříve uvedli, že dobývání plynu je prověřenou a bezpečnou metodou. Po světě se podle nich ročně provádí 35 tisíc vrtů.

Někteří z autorů prohlášení a další odborníci se v pátek sejdou v Berouně se starosty dotčeného území. To začíná jižně od Berouna, táhne se severovýchodně k hranicím Prahy a má 92,6 čtverečního kilometru.