O patnáctiletém trestu přitom rozhodl stejný senát, který Špačka před necelým rokem na základě totožných důkazů zprostil obžaloby (psali jsme o tom zde).
Předsedkyně senátu Silvie Slepičková zdůvodnila zásadní změnu rozhodnutí tím, že se musela řídit právním názorem nadřízeného vrchního soudu.
"Důkazní situace se nezměnila. Podle vrchního soudu však byly opomenuty podstatné souvislosti mezi důkazy, a proto je nyní soud znovu zvážil," vysvětlila soudkyně. Verdikt dosud není pravomocný.
Špaček byl ve vazbě kvůli obvinění z rozsáhlého podvodu. Jeho podnikatelský společník, který zůstal na svobodě, začal spolupracovat s policií a Špaček chtěl zabránit tomu, aby muž svědčil proti němu.
Proto podle spisu od srpna do září 2012 instruoval svou družku, která za ním chodila na časté návštěvy, aby zařídila mužovo "uklizení". Chtěl údajně, aby vraždu provedl jeho známý, ukrajinský dělník Petr, za 50 tisíc korun. Z plánů však sešlo.
"Obžalovaný plánoval zmaření lidského života jen proto, aby zmařil vlastní trestní stíhání, které pro něj mohlo mít nepříjemné důsledky," uvedla Slepičková. Dodala, že Špaček nemá žádné zábrany.
S verzí o odstěhování neuspěl
Špaček se hájil tím, že muže nehodlal zabít, ale pouze usiloval o jeho dočasné přesídlení do Polska nebo na Ukrajinu. Chtěl tak prý dosáhnout toho, aby muž v kauze dále nevypovídal.
Při prvotním projednávání věci předsedkyně senátu Špačkovi uvěřila, že jeho jednání nesměřovalo k vraždě. Připustila, že by na muže mohl chtít vyvinout nátlak, spíše by prý ale volil nějakou formu vydírání.
Proti původnímu osvobozujícímu verdiktu se však úspěšně odvolala státní zástupkyně a pražský vrchní soud kauzu vrátil k novému rozhodnutí.