Vladislav Sixta se ke svému činu přiznal, bezprostředně po jeho spáchání sám zavolal policii. Tragická událost se odehrála loni 22. prosince v pražské ubytovně.
Jeho spolubydlící spal na zádech, když ho několikrát udeřil do hlavy kladivem. To se po nárazu rozpadlo, kovová část přitom zůstala vězet v lebce oběti.
Muž po brutálním útoku okamžitě upadl do bezvědomí, Sixta se ho podle obžaloby přesto pokusil dále dusit svetrem. Napadený muž prý stále vydával zvuky, Sixta si proto přinesl další kladivo a pokračoval v úderech.
Podle výpovědi soudních znalců je Sixta inteligentní člověk, který netrpí duševní nemocí. Zdědil ovšem takzvanou hraniční poruchu osobnosti, která se projevuje nevyvážeností a komplikacemi při zařazování do společnosti. V minulosti se navíc opakovaně léčil na psychiatrii kvůli problémům s alkoholem a hraní na automatech, pokusil se i o sebevraždu.
Sixta u soudu již dříve uvedl, že útok na spolubydlícího byl náhodný, spory s ním prý neměl. "Kdyby tam zrovna nebyl, nestalo by se to," řekl tehdy Sixta.
Podle znalců sehrál roli Sixtův pocit vnitřní prázdnoty a hluboké životní prohry. Muže zabil údajně proto, že nebyl schopen zabít sebe, a proto spáchal takzvanou společenskou sebevraždu.
Nižší trest dostal muž kvůli poruše osobnosti
Odvolací soud původní verdikt zmírnil právě s ohledem na zmíněnou poruchu osobnosti. "Nebyla přiznána snížená příčetnost, ale ze znaleckých posudků je patrné, že obžalovaný trpí poruchou osobnosti," prohlásil předseda senátu Martin Zelenka.
Zároveň přihlédl i k faktu, že Sixta nebyl dosud trestaný. "Pětadvacetileté tresty se ukládají za nájemné vraždy, trest byl nepřiměřeně přísný," dodal soudce.
Uložení výjimečného trestu nad dvacet let je však podle něj na místě, zejména kvůli surovosti činu. "Došlo de facto k devastaci hlavy poškozeného. Obžalovaný navíc vystřídal víc mechanismů, které byly schopné poškozeného usmrtit," uvedl předseda trestního senátu s tím, že umístění Sixty do zabezpečovací detence po vykonání trestu vězení je nezbytné.
Sám Sixta dnes u soudu prohlásil, že patří za mříže. "Já vím, že patřím do vězení. Jen chci vědět proč," řekl. Podle svých slov nechápe některé pasáže prvostupňového verdiktu.
