„Měli bychom se starat nejen o záchranu surového života pacienta, ale i o psychiku našich lidí. Druhým krokem pak je nabídnout službu i navenek - rodinám pozůstalých nebo těm, které prožily jinou traumatizující událost,“ plánuje po vzoru evropských zemí ředitel záchranné služby v metropoli Petr Kolouch. Letos by podle něj měli jít do výcviku první pracovníci.
Zavedení služby je jedním z bodů v koncepci rozvoje záchranky v příštích pěti letech. Koncepce, kterou ještě musí schválit magistrát, navrhuje také nábor nových záchranářů-specialistů, kteří mají stejné kompetence a odpovědnost jako lékaři, a více žen-záchranářek. Těch je zatím v Praze osm.
V plánu jsou i výraznější investice do vozového parku záchranky. Sanitky, které najedou tři sta tisíc kilometrů nebo budou starší šesti let, nahradí nové. I na ně chce Kolouch peníze od města. Přesnou částku však nechtěl prozradit, protože se o ní bude ještě jednat.
Problém je příliš hustá doprava
Záchranka loni vyjela pro 124 tisíc pacientů. Pro ty s prioritou jedna, tedy v ohrožení života, přijedou podle Koloucha do osmi minut, což je polovina zákonem stanovené doby. Ředitel říká, že už je na ně Praha zvyklá a že by oněch osm minut šlo srazit i na kratší dobu. Jednou z překážek je však čím dál hustší doprava ve městě.
„Abychom dodrželi dojezdové časy v nových dopravních podmínkách, do kterých se Praha rozvíjí, navrhujeme, aby základen během pěti let přibylo šest a bylo jich celkem pětadvacet, možná šestadvacet,“ nastínil Kolouch.
Jako příklad místa s pomalejší dopravou uvedl okolí základny na Petřinách v Praze 6.
Tamní silnice nedávno prošly kompletní rekonstrukcí, právě to však sanitkám podle Koloucha výjezdy zkomplikovalo. Nedaleko proto vzniknou další dvě základny, jedna ve střešovické vojenské nemocnici a druhá v Ruzyni.
Ve dvou případech se také záchranáři přistěhují k hasičům. Společnou základnu budou mít ve Strašnicích a Radotíně. „Rekonstrukcí by pak měla projít základna v Holešovicích. Je to poslední dřevěná budova z druhé světové války,“ podotkl Kolouch.
Od příštího roku by záchranářům mělo skončit neoblíbené papírování. Ve všech sanitkách budou dotykové tablety, kam se budou zadávat informace o stavu pacienta.
„Administrativa dnes tvoří třicet až padesát procent práce záchranářů. Ušetřený čas budou moci věnovat výcviku nebo odpočinku, to je hlavní posun zavedení tabletů,“ říká Kolouch s tím, že odpadnou i nejasnosti u právních sporů. Všechno totiž bude čitelné.
