Přestože kolonií v Praze ubývá, v současnosti jich je v metropoli ještě 126....

Přestože kolonií v Praze ubývá, v současnosti jich je v metropoli ještě 126. (6. června 2017) | foto: Roman Vondrouš, ČTK

Zahrádkáři chtějí vzkřísit pražské kolonie, brzdí je neochota radnic

  • 7
O zahrádkářské kolonie začíná být opět zájem, ale jejich rozkvětu brání územní plány i neochota místních radnic. Pražské kolonie vznikaly za první republiky, proto někteří zahrádkáři chtějí ochránit své dřevěné přístřešky tím, že podali žádost o jejich památkovou ochranu.

Vznikla už za první republiky na zanedbaných pozemcích, které zůstaly opuštěné po stavbě sousední železnice. Uprostřed rezidenční čtvrti dodnes stojí řada původních chatek v překvapivě dobré kondici. Zahrádkářská kolonie Ořechovka aktuálně slaví 87. narozeniny a při té příležitosti ohlásila podání žádosti o památkovou ochranu právě pro dřevěné stavby, které slouží jako zázemí zahrádkářům.

Osada ležící v Praze 6 přežila všechny režimy minulého století a nyní čítá 158 upravených zahrádek, které jsou rozděleny nízkými plůtky a cestičkami. I přes svůj stav měla v nedávné minulosti namále. Při přípravě nynějšího územního plánu uvažovalo tehdejší vedení radnice Prahy 6 o její likvidaci.

„Nakonec ale uznali, že město ke svému zdárnému fungování potřebuje nutně zeleň. Městu jako takovému je zcela jedno, jestli je to zeleň parková, sadová nebo zahrádkářská,“ říká s odstupem času předseda kolonie Ořechovka Josef Procházka.

Kolonie musely ustoupit novým domům i parkům

Zdaleka ne všude ale měli takové štěstí. Velký úbytek postihl zahrádkářské kolonie v Praze zejména v devadesátých letech minulého století, kdy se řada pozemků vrátila restituentům, další postupně ustupovaly developerské výstavbě. To byl také případ rozsáhlé osady v Hrdlořezích v Praze 9, kde byly nájemníkům vypovězeny smlouvy a ti museli odejít. V současnosti se zde už dokončuje druhá etapa souboru bytových domů.

Některé další kolonie ležící na městských pozemcích se mění na parky. Kritikům vadí, že jsou uzavřené a neslouží jako veřejná zeleň. Kvůli tomu skončila třeba kolonie U Rokytky ve Vysočanech a další v Libuši. Zahrádkáři argumentují tím, že údržba parků je nákladná, zatímco oni se o zahrady starají sami a navíc ještě platí za nájem.

Útlum zahrádkaření v hlavním městě se dotkl i počtu členů Českého zahrádkářského svazu, kterých v Praze za posledních dvacet let ubylo o více než polovinu na současných osm tisíc. Vliv na to mělo stárnutí zahrádkářů i změny, které nastaly po roce 1990.

„Tehdy se otevřely nové možnosti, lidé začali cestovat do zahraničí a přestali mít čas na zahrádky. Obchody také přišly s nabídkou množství čerstvého ovoce a zeleniny,“ poukazuje mluvčí zahrádkářského svazu Zdeňka Jankovičová. Podle ní se ale situace v posledních letech ustálila a aktuálně pod svazem funguje na území metropole 126 kolonií o celkové výměře 457 hektarů, další desítky zde existují samostatně.

Tlak znovu roste

Přesto obavy svazu znovu výrazně rostou. „S aktuální přípravou nového územního plánu se tlak na další rušení opět zvyšuje. Kvůli tomu jsou v ohrožení desítky pražských osad,“ je přesvědčena Jankovičová.

Toho si je vědom i zahrádkář Josef Procházka z Ořechovky. Podle svých slov ale věří ve vítězství zdravého rozumu nad „převážně developerskými aktivitami“.

Nový územní plán by mohl začít platit nejdříve za pět let. Rozhodující slovo bude mít magistrát, který si ho nechává připravovat. Podle náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petry Kolínské (Trojkoalice/Zelení) by kolonie měly ve městě zůstat i v 21. století.

„Jsou plnohodnotnou součástí systému městské zeleně, šetří veřejné finance a obohacují městský životní styl. V Česku jsou již tradičním fenoménem,“ říká Kolínská.

Její slova potvrzuje i svaz zahrádkářů. Podle něj roste zájem o vlastní pěstování uprostřed města hlavně mezi mladými rodinami. Souvisí to s trendem zdravého životního stylu, lidé také více řeší kvalitu potravin a častěji než dříve vyhledávají produkty z farmářských tržišť.

Podle Jankovičové se dokonce řeší i budování nových míst pro případné kolonie. „Máme převis poptávek nad nabídkou zahrádek. Svaz je dokonce ochoten vykoupit pozemky od soukromých majitelů na okraji Prahy. Často však narážíme na neochotu místních samospráv i na problémy s nutnou změnou územního plánu,“ poukazuje na to, že pozemky většinou nejsou určeny k budování zahrádek, a zejména pak chatek.

Před dvěma lety se například vedla neúspěšná jednání o využití volných ploch v Písnici. Aktuálně svaz řeší možnost vzniku nové kolonie v Praze 13 u ulice Jitrocelová a nabídku má i ze Zbraslavi. Jestli zde nakonec nové zahrádkářské osady vzniknou, je ovšem otázka.