„Už nejsme hospoda, ale restaurace,“ hodnotí po roce platnosti takzvaného protikuřáckého zákona svoje podnikání Radek Smejkal.
Jeho podnik U Žíznivého jelena na Smíchově měl před zavedením zákona, který loni v květnu zakázal kouření v restauracích a hospodách, dvojí klientelu. Do suterénu, který byl kompletně nekuřácký, chodili lidé hlavně na jídlo. V horní části sedávali štamgasti většinou s pivem a cigaretou.
A právě o ně podnik po zákazu přišel. „Od té doby jsme tu ty lidi v podstatě neviděli. A získávat novou klientelu je hodně těžké,“ konstatuje Smejkal.
Hospoda podle něj přišla asi o třetinu tržeb a ubylo také vytočeného piva. Největší propady podnik pocítil v lednu, únoru a v březnu. Kvůli úzkému chodníku a rušné silnici kuřáci rezignovali i na kouření před hospodou.
Protikuřácký zákon
|
Podobně hodnotí rok bez kouření i další pražští restauratéři. Například v baru Original Gambrinus v Praze 5 meziročně klesly tržby z prodeje alkoholu asi o třicet procent. Stálí hosté přestali chodit také do restaurace Na Michelské. „Výtoč piva se nám snížila asi o patnáct procent a tržby celkem poklesly o deset procent,“ komentuje dopady zákona provozovatel restaurace Jan Damča.
Svaz pivovarů proti ministrovi
Zkušenostmi hospodských proto argumentují i někteří poslanci a senátoři, kteří nyní navrhují zmírnění zákazu kouření. Návrh změny zákona teď leží v Poslanecké sněmovně a čeká na projednání.
Prosazuje ho například Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého kvůli zákazu meziročně poklesla spotřeba čepovaného piva, a lidé si častěji kupují pivo v lahvích nebo plechovkách na doma.
„Nůžky mezi spotřebou piva v restauracích a baleného piva se rozevírají stále více. Aktuálně tento poměr činí už 38 ku 62 procentům,“ říká ředitelka svazu Martina Ferencová. Češi podle ní loni vypili o pět litrů piva na hlavu méně než v roce 2016.
To potvrzuje smíchovský pivovar Staropramen. „Zavedení protikuřáckého zákona mělo negativní vliv na spotřebu piva nejen v Praze. První vlna propadu se loni týkala podniků, které nemají letní zahrádky, a nastala ihned po zavedení zákona. Druhá vlna přišla na podzim se zavřením letních zahrádek, které byly posledním místem, kde se smělo kouřit,“ uvádí mluvčí pivovaru Pavel Barvík.
Proti zmírnění zákazu je naopak současný ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO), který se kromě pozitivního vlivu zákona na zdraví odvolává také na průzkum agentury STEM. Podle něj osmašedesáti procentům populace zákaz kouření v restauracích nevadí.
Ze zkušeností oslovených provozovatelů restaurací a hospod také vyplývá, že zákaz kouření negativně ovlivnil jen některé podniky. „Nezaznamenali jsme prakticky žádný úbytek hostů,“ říká Pavel Protiva z Plzeňského restaurantu Kopyto. Stejně je na tom třeba Radegastovna Peron. Obě provozovny však mají k dispozici letní zahrádku, což je oproti hospodám bez zahrádek zvýhodňuje.
Žádný zápach z cigaret
Zákazníci, kteří zůstali restauracím a hospodám věrní, si zákaz kouření spíše pochvalují. „Velká část návštěvníků restaurací je spokojena a jednou z nejčastějších odpovědí je spokojenost s tím, že oblečení nezapáchá kouřem,“ shrnuje poznatky restauratérů Michal Popov z portálu MenuPraha.cz.
Další změny by některým provozovatelům přidělaly další starosti. „Investovali jsme kvůli zákazu kouření spoustu peněz do změn interiéru a dalších kroků. Po roce zákon znova měnit by znamenalo další úpravy,“ myslí si Smejkal.
Loňský start protikuřáckého zákona ale nepřinesl jen snižování spotřeby piva v restauracích. Na konci května do ulic vyrazily takzvané antikonfliktní týmy Prahy 1, které měly usměrňovat hlučné kuřáky před bary a upozorňovat na zákaz pití alkoholu na veřejnosti.
Zda budou kritizované hlídky chodit centrem Prahy i v letošní letní sezoně, ještě není jisté. Podle starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého (TOP 09) se zatím o jejich znovuzavedení nerozhodlo.
Radnice centrální městské části ale zákon pocítila na stížnostech od občanů. „Počet stížností se zvýšil oproti době před platností zákona zejména na hluk a nepořádek tam, kde jsou restaurace pod okny bytů,“ uvádí mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.
Nejvíce stížností přibylo v problémových ulicích Starého Města, jako je Dlouhá nebo Vězeňská. Náklady na úklid nedopalků před bary a hospodami ale zůstaly stejné jako v předchozích letech.
