Archeologové mohli vzhledem k rozsahu stavebního výkopu zkoumat pouze vrchní část základů sloupu.
„Povrch základu byl v průběhu 20. století na několika místech druhotně narušen, nejvýrazněji výkopy pro kabelovod směřující napříč dochovanou konstrukcí,“ uvedli památkáři z Národního památkového ústavu (NPÚ).
Archeologové také zdokumentovali zakulacené západní nároží základu, obě jižní nároží byla zachycena při zjišťovacím výzkumu v roce 2015.
Pod dlažbou náměstí byla na základech původního sloupu asi dvacet centimetrů silná betonová vrstva přibližně z 80. let minulého století. Ze základu se dochovalo jen torzo, které je výsledkem snahy o jeho demolici v roce 1918.
„Mezi použitými materiály základu převažuje lomová opuka, částečně doplněná zlomky křemenců, říčních valounů, druhotně použitých cihel nebo zlomků architektonických článků z pískovce nebo načervenalého vápence. Vše bylo důkladně prolito vápennou maltou,“ popsal NPÚ.
Základy původního sloupu byly před vytvořením betonové základové desky pro jeho repliku zakryty stavební textilií.
Původní zdivo základu tak podle památkářů zůstane plně zachováno. NPÚ k výzkumu během letošního roku vypracuje nálezovou zprávu.
Práce na stavbě repliky sloupu začaly letos 17. února a mají trvat do poloviny září. Stavbu iniciovala Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Repliku sloupu vytvořil sochař Petr Váňa. Po dokončení se sloup stane majetkem města.
17. února 2020 |
