Veřejný prostor v Praze slouží v současné době především dopravě a obchodu.
"Skutečný veřejný prostor ale plní zcela jiné funkce: lidé se v něm setkávají, odpočívají, odehrávají se zde kulturní a jiné akce. Veřejný život by měl být v rovnováze s dopravními a obchodními zájmy," uvedl náměstek primátora Tomáš Hudeček.
Podle průzkumu Útvaru rozvoje města zabírá dnes 70 procent veřejného prostoru automobilová doprava. Autům patří nejen silnice, ale i část chodníků. "V extrémním případě by se z Prahy mohlo stát město duchů, tak jako v řadě amerických měst, kde už i banku obsluhujete z auta," uvedl Hudeček.
V Praze podle Hudečka neexistuje jednotná koncepce a "správce" veřejného prostoru a jsou upřednostňovány dílčí zájmy nad zájmy obyvatel. Navíc automobilová doprava si vydobyla zcela dominantní postavení na úkor ostatních městských funkcí.
"Právě tato roztříštěnost v řízení má za následek, že přestože žijeme v jednom z nekrásnějších měst světa, jeho potenciálu nejsme schopni využít. Nemám na mysli komerční nebo dopravní, ale potenciál pro Pražany, kteří mají jen málo možností se na vývoji města podílet," vysvětlil Hudeček.
Od podzimu tak budou mít lidé možnost přijít do kanceláře a k tomu kterému místu a jeho budoucímu využití přidat svůj názor nebo nápad. Dosud se obyvatelé zapojovali do celého procesu až ve chvíli, kdy byl projekt hotov. Nyní bude muset případný projektant přihlédnout k návrhům, které lidé v kanceláři nechají.
"Úpravy veřejného prostoru budou výsledkem veřejné diskuze, protože městský prostor je tu především pro lidi. Bez nich město umírá," řekl Hudeček.
K tomuto kroku se Praha inspirovala v zahraničí, podobně to funguje například ve Štrasburku nebo v Kodani.
