Plán na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko po nástupu do funkce oživil nový ministr životního prostředí Richard Brabec. A nyní už zná jeho resort i předběžné termíny, kdy by se hvozdům kolem Berounky mohlo dostat větší péče státu.
KřivoklátskoCHKO Křivoklátsko zabírá 628 km², vznikla koncem 70. let. První myšlenka na vznik Národního parku Křivoklátsko se objevila po revoluci. Věci se daly do pohybu v roce 2008, kdy zařazení Křivoklátska na seznam NP podporoval i tehdejší hejtman David Rath. Konkrétní návrh zákona předložil v létě 2010 vedoucí správy CHKO. Rozloha se předpokládá na 102 km², což je asi šestina celé oblasti. V březnu 2013 ministr Chalupa poslal návrh zákona do meziresortního řízení. Návrh podporoval i tehdejší ministr zemědělství a bývalý středočeský hejtman Petr Bendl. Proti zásahu státu je nynější hejtman Josef Řihák a Lesnický park Křivoklátsko.   S pádem vlády v červnu 2013 se proces zastavil a NP Křivoklátsko čeká na současného ministra Richarda Brabce. Ten plán podporuje. Kromě lepší péče o přírodu vidí přínos ve zřízení národního parku také v tom, že se o lokalitu zvýší zájem a obce v okolí budou mít snadnější cestu ke státním i evropským dotacím. |
"Odhadujeme, že v závěru roku či v první půli toho příštího ministr návrh na zřízení parku předloží vládě," uvedla Dominika Pospíšilová z ministerstva.
Podle ní by se Křivoklátsko mohlo dočkat vyhlášení národního parku právě v roce 2015. Ministr zároveň říká, že chce dále jednat s místními obcemi, které se stavěly proti jeho zřízení.
O vznik parku už usiloval Brabcův předchůdce Tomáš Chalupa, který připravil i potřebný zákon. Ten se však nikdy nedostal k projednání ve vládě ani v parlamentu. Brabec chce proto začít znovu s připomínkovým řízením.
Názor zatím nezměnili ani krajští radní v čele s hejtmanem Josefem Řihákem. I s nimi chce Brabec diskutovat. "Nesouhlasím s názorem ministerstva. Podle mých informací je současný stav nejlepší za dobu trvání krajinné oblasti," konstatoval loni Řihák.
A jeho náměstek pro životní prostředí Marek Semerád přidal další argument: "Jako jeden ze zásadních vidím záměr vytvořit bezzásahové zóny na třech čtvrtinách území. V této oblasti by pak byl úplný zákaz vstupu a znamenalo by to zastavení těžby dřeva," dodal.
Vedoucí správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla však oponuje. "Hejtman je pod vlivem myslivecké lobby. Honitby jsou pronajaté soukromníkům, což nevyhovuje ochraně přírody, protože se zvěří špatně hospodaří. To je potřeba zásadně změnit. Jinak na Křivoklátsku o tu nejcennější přírodu přijdeme," tvrdí Hůla s tím, že park by měl navíc vzniknout jen na jedné šestině současné chráněné oblasti.
Pro a protiPro vyhlášení Národního parku je vedoucí správy CHKO Petr Hůla: Křivoklátsko je cenným území se všemi atributy národního parku. Ten by přinesl lepší ochranu přírody a změnil alarmující hospodaření se zvěří a lesy. Hejtman Josef Řihák proti tomu argumentuje omezením vstupu do některých částí, zatížením státní pokladny, a hlavně ušlými zisky Lesů ČR. |
Zástupci ministerstva zase vyvracejí názor, že by zákaz pohybu lidí platil na třech čtvrtinách budoucího parku. Už nyní totiž platí zákaz vstupu zhruba na sedm procent jeho rozlohy. Plocha by se po jeho vyhlášení zvětšila na třetinu.
"Je ale nutné si uvědomit, že převážná většina území je obtížně přístupná a část území navržené první zóny je navíc protkaná sítí značených turistických cest, na které se zákaz vztahovat nebude," dodává Pospíšilová z ministerstva.
Náklady na zřízení národního parku odhaduje MŽP na 57 milionů, dalších 35 milionů by stálo sídlo jeho správy, počítá se však s prodejem některých budov. Roční náklady na provoz se mají pohybovat kolem 25 milionů, přičemž do nich budou spadat i platy zaměstnanců CHKO.
