Krajská část zámku Buštěhrad už pět let chátrá. Místní obyvatelé hejtmanství vzkázali, že by ji rádi převzali (5. 5. 2017). | foto: Eva Havelková

O zámek Buštěhrad, proslulý kauzou Davida Ratha, projevilo zájem město

  • 3
Chátrající zámek v Buštěhradu na Kladensku, který proslul korupční kauzou Davida Ratha, chce od Středočeského kraje převzít město a udělat z něj kulturní centrum. Na opravu budou potřeba desítky milionů korun. Převod zpátky na město musí schválit zastupitelé.

Dům seniorů, muzeum či ubytování pro vědce. Obyvatelé Buštěhradu mají řadu plánů, co udělat v zámku, který nyní vlastní Středočeský kraj a který nechvalně proslavila korupční aféra exhejtmana Davida Ratha. Město, kterému patří třetina objektu, už tam investovalo asi 50 milionů korun. Sídlí v něm městský úřad i knihovna.

Teď Buštěhradští potvrdili, že mají zájem převzít objekt celý. „Chceme, aby se zámek vrátil městu,“ řekla při středečním setkání občanů učitelka Anna Holeyšovská.

Shodný názor projevila většina místních. Obec má zájem přesto, že budou potřeba desítky milionů na opravu zcela zchátralé centrální a západní části.

Převodem zámku zpět na město se od letošního března zabývá krajská majetková komise, převod musí schválit v červnu ještě zastupitelé. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) žádá záruku, že město zámek obratem neprodá. „S tím nemáme problém. Opravili jsme jedno křídlo zámku, postupně zvládneme i zbytek,“ věří starostka Daniela Javorčeková.

Zdevastovaný zámek, který za komunismu využívalo zemědělské družstvo, koupila po roce 1989 zahraniční firma s názvem Petěrsburg s převážně rakouským kapitálem a chtěla tu vybudovat hotel.

Narazila však na řadu překážek a požadavků památkářů a projekt vzdala. Nakonec se dostala do exekuce, díky níž se městu podařilo zámek v roce 2003 vykoupit. S přispěním ministerstva kultury pak opravila krovy a střechu a třetinu zámku postupně přebudovala.

Na větší část objektu a zahrady se však minulé vedení radnice necítilo, proto zámek v roce 2010 předalo za korunu právě kraji. Tehdejší hejtman David Rath pojal myšlenku kulturní památku velmi nákladně rekonstruovat a udělat z ní výstavní místo kraje. Obnovil zahrady za sporných 38 milionů, na zámek však už nedošlo.

Ratha v roce 2012 policie zatkla, desítky milionů na zahrady i chystaná rekonstrukce zámku v korupčním spisu figurovala. Rath byl nepravomocně odsouzen kvůli manipulaci se zakázkami, ale pražský vrchní soud rozsudek zrušil, krajský soud bude o případu rozhodovat znovu.

Nesrovnalosti v nákladech na „rathovskou“ rekonstrukci potvrdil i současný radní pro majetek Martin Macháček (STAN). „Položkový rozpočet kraje na rekonstrukci byl asi 120 milionů korun s daní, nejsou v tom ale terénní úpravy okolí,“ řekl. Výběrové řízení vypsané Rathovým hejtmanstvím však nakonec v roce 2011 vyhrála společnost Konstruktiva Branko. Za 215 milionů korun, tedy o více než 90 milionů vyšší. Právě markantní předražení bylo předmětem vyšetřování.

Dokonalý obrat

Ještě před dvěma lety město vzkazovalo kraji, že si celý zámek z finančních důvodů vzít zpět nemůže a nechce. Po volbách se však vedení Buštěhradu změnilo a nová starostka, architektka Daniela Javorčeková, má k památce silnější vztah a větší odvahu.

Pro navrácení zámku také hlasovalo devět z 11 zastupitelů města. Rozhodnutí přišlo ve chvíli, kdy kraj začal jednat s vážným zájemcem, ukrajinskoběloruským investorem. „Jejich architekt předvedl studii úprav zámku i okolí,“ potvrdil MF DNES krajský radní pro kulturu a památky Daniel Marek (NS).

Zámek Buštěhrad

Stavba vznikala v letech 1699 až 1705 v barokním slohu. U jejího zrodu stála osobnost Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské, později přešel do rukou vládnoucího habsburského rodu. Prošel několika přestavbami, v polovině 18. století se na úpravách zámku podílel například významný barokní stavitel K. I. Dientzenhofer. Zámek ve své historii mnohokrát hostil významné osobnosti jako například francouzského krále Karla X., věhlasného geologa J. Barranda či spisovatele F. René vikomta de Chateaubriand.

Mnozí lidé mají z ukrajinské investice strach. „Neumím si představit, že mezi hosty budou chodit občané platit popelnice nebo bude hotel tolerovat obecní akce v zahradách hotelu,“ vysvětlila starostka.

Tlak na kraj, aby městu zámek vrátil, a to bezúplatně, má vytvořit také petice. Podle informací petičníků ji během jednoho týdne od zveřejnění podepsalo na tři sta lidí. Žádají však po radnici ekonomickou rozvahu, aby bylo jasné, že novou zátěž město zvládne.

Javorčeková plánuje, že by v krajské části mohl vzniknout domov pro seniory i byty pro mladé rodiny. Má však i jiné plány. „Chceme využít například Norských fondů. V zámku je i sál, kde se mohou konat svatby, konference, plesy, koncerty, z jeho nájmu by mohly plynout finance zpět,“ podotkla. Ve spodní části budovy by mohla být kavárna, zázemí by získalo i turistické informační středisko nebo velká galerie dětského umění ve spolupráci s Lidickou galerií.

Město zároveň osloví vědecká pracoviště na svém katastru a Biomedicínskou fakultu ČVUT v Kladně, zda by se na projektu opravy a využití zámku nechtěly podílet. Studenti či vědečtí pracovníci by v některé části zámku mohli najít zázemí. „Jak budeme mít jasno, zda zámek budeme mít, necháme zpracovat projekty, abychom mohli začít shánět dotace,“ říká Javorčeková.

Podle informací MF DNES jsou šance pro město dobré. „Myslím, že většina zastupitelů bude městu bezúplatný převod zámku přát,“ uzavřel Macháček.