Co kdyby návštěvníci, kteří se jedou do pražské zoo podívat na lachtany, gorily a slony, mohli se stejnou vstupenkou zároveň projít skleníkem plným orchidejí nebo si přivonět k růžovým pivoňkám?
Tuto otázku si přednedávnem položil zastupitel Patrik Nacher (ANO) a náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD).
Podle Nachera je možné, že by město mohlo v případě sloučení institucí výrazně ušetřit. Například tím, že místo dvou účtáren by se o obě zahrady starala jedna.
89 hektarůby měli možnost navštívit lidé, pokud by došlo ke spojení zahrad. |
Podle Nachera by zahrady mohly mít společné vstupné. Sloučení by pak prý odlehčilo často přetížené zoo a návštěvníky naopak přilákalo do botanické zahrady. V tom s ním souhlasí i náměstek Dolínek, který zase uvažuje o tom, že by Praha mohla investovat do skleníků České zemědělské univerzity, které jsou u zoo, a ty by následně mohla využívat botanická zahrada.
„V tuto chvíli navíc obě zahrady čerpají vodu ze Želivky. Sdílenou investicí by se mohl vytvořit velký vodní rezervoár, ze kterého by čerpaly obě,“ uvádí další příklad Dolínek. Výhodou by podle obou metropolitních politiků mohlo být i fyzické propojení zahrad.
„Zahrady by mohly mít společný vchod. V botanické části by pak mohla být zvířata, která nevyžadují až takovou péči, a naopak botanici by mohli v zoo pomoci s péčí o zeleň,“ uvažuje Nacher.
Propojení zahrad přes pandu velkou
Zastupitelům se líbí i představa, že pokud by se trojské zoo podařilo do své expozice získat pandu velkou, o kterou momentálně usiluje, mohla by pak v botanické zahradě být názorná ukázka toho, v jakém prostředí taková panda žije a co vše tam roste. Tak by obě zahrady na sebe navazovaly.
Propojení zahrad ve světěV databázi BGCI (Botanic Gardens Conservation International) existuje pouze 10 dalších spojených organizací (z celkového počtu cca 700 botanických zahrad, které BGCI zastřešuje). Jedná se například o:
|
Náměstek Dolínek chce požádat radního Jana Wolfa (Trojkoalice, KDU–ČSL), který převzal zoologickou a botanickou zahradu do své gesce po odvolané radní Haně Novákové (ČSSD), aby složil projektový tým, který by zhodnotil výhody a nevýhody spojení obou pražských institucí.
„V týmu by kromě zástupců zahrad měl být také někdo z Trojského zámku, holešovického Výstaviště a dále poradci, kteří by měli na starosti ekonomickou či technickou část projektu a podobně,“ míní Dolínek s tím, že ve skupině by měl být také jeden nebo dva zástupci města. První předběžná zpráva by pak podle Dolínka mohla být hotová na konci letošního roku.
Spojení obou zahrad si dokáže představit i ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, podle kterého by tak veřejnost získala komplexní areál s větší nabídkou odpočinkových i vzdělávacích aktivit, než nyní nabízejí dvě oddělené instituce. Zároveň dodává, že se zahrady v mnoha ohledech liší, a tak by musela být zachována určitá svébytnost jejich odborných činností.
Zoo je pro návštěvníky botanické příliš rušná
„Zahrady by se mohly společně rozvíjet, pokud jde o návaznosti k okolí - zejména příjezdy, parkování, vybudování a využívání ubytovacích kapacit a podobně,“ myslí si Bobek.
Zároveň dodává, že by na spojení z hlediska dalšího rozvoje vydělala zejména botanická zahrada. Ta to však příliš nadějně nevidí.
„Botanická zahrada má odlišnou cílovou skupinu než zoo. Nejsou to pouze rodiny s dětmi, ale i střední a starší generace. A ti jdou do botanické zahrady nejen za poznáním, ale cení si ji pro její estetické hodnoty, klid a možnost relaxace,“ říká mluvčí botanické zahrady Lucie Herberová a dodává, že zoo je pro jejich návštěvníky příliš rušná.
Podle ní je navíc fyzické sloučení zahrad nemožné. „Zahrady jsou v těsné blízkosti, ale přímo spolu nesousedí, a to ani jedním jediným pozemkem,“ dodává Herberová.
Slučování zoologických a botanických zahrad přitom není úplně ojedinělé. Například plzeňská zoo je s botanickou zahradou spojená už od roku 1981. Ale celosvětově je toto číslo poměrně nízké. Ze 700 botanických zahrad, které jsou zapsány v celosvětové databázi, je jich se zoo spojeno jen deset.
