„Opustila nás výjimečná osobnost nejenom pro naši jednotu, město, ale i pro celý národ. Ztratili jsme tak dalšího výjimečného válečného hrdinu, držitele mnoha válečných i čestných vyznamenání, aktivního a pozitivního člověka,“ uvedl předseda Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi Tomáš Pilvousek.
„Pro naši jednotu je ztráta o to významnější, že stál u obnovy naší organizace na konci 90. let a významně jí vdechl směr činnosti,“ dodal Pilvousek.
Poslední rozloučení s Rostislavem Kubištou proběhne v pátek 12. prosince ve smuteční síni v Čejeticích v 11 hodin.
Rostislav Kubišta ve 2. světové válce prožil čtyři a půl roku. Přišel přitom také o staršího bratra, ani nevěděl, kde přesně je pochován.
Kubišta byl původně občanem Polska a pokládal se za volyňského Čecha. Narukoval do armády v Kyjevě. Když v listopadu 1944 přišli čeští vojáci k městu, přešel do české armády.
Česky se naučil na škole
„Do války se dostanete velmi snadno, přežít ji je ale souhra velkého množství náhod,“ podotýkal sám Kubišta.
Až koncem války se přesunul na území Česka, kde dodnes žil v Mladé Boleslavi v Penzionu pro seniory.
„Ačkoli jsem se tu nenarodil, umím perfektně česky a jsem hrdý Čech. Země česká je můj domov na věky a tady budu i pochován,“ řekl MF DNES letos v létě Kubišta.
Kromě zranění byl podle něho na válce nejhorší hlad, zima a také nemoci.
„Nebylo se kde pořádně umýt. Myli jsme se jednou za čas například někde u pumpy. Také si pamatuji, že nás trápily vši. Ty byly snad všude. Oblečení jsme dostávali jen několikrát do roka a obvykle to byly zavšivené košile,“ vzpomínal na hrůzné okamžiky svého života voják.
Rostislav Kubišta po válce vystudoval Vyšší lesnickou školu v Písku. Právě tam se perfektně naučil česky. Oženil se a měl syna a dvě dcery. Jedné z nich už je 67 let. Měl také sedm vnoučat.
