Václav Petrák celý život pracuje na jediném místě - na vodní elektrárně Štěchovice. A pozoruje s trochou nostalgie, že tak, jako se mění všechno kolem nás, mění se i gigantické dílo v údolí Vltavy. Petrák je také už patnáct let průvodcem po elektrárně a zná ji do posledního místa
Dříve tady pracoval jako technik a vedoucí provozu elektro. To tu však bylo víc živo. "My jsme museli být schopní opravit všechno, co bylo třeba. Například i rozebrat turbíny. Teď si na to voláme opraváře, kolikrát na ně čekáme, než přijedou, je to tím, že už je dost elektrické energie, není třeba tak spěchat jako dřív," vzpomíná Petrák.
Stavba přehrady.
Když provází výpravy po elektrárně, je to jako ukazovat někomu město duchů. Elektrárna se stavěla v letech 1938 až 1947, v dolní části Svatojánských proudů, nejkrásnějšího a nejnebezpečnějšího místa na Vltavě, kterého se obávali všichni voraři. Svatojánské proudy jsou pryč, vltavská kaskáda zvedla hladinu vody o 20 metrů a zalila i osady, kostelíky, údolí.
Přehrada, turbíny a umělé jezero
A jako by to nestačilo, teď i elektrárna zůstala opuštěná. Všechno se řídí dálkově, odtud se ovládá celá vltavská kaskáda. Stačí na to jediný člověk, v dispečinku.
Bývalo to jiné. "Byli jsme s tou prací srostlí, byli jsme na ni hrdí. Drželi jsme pohotovost, kdyby něco. Kolikrát jsme sem museli přijet i v noci," vzpomíná průvodce. Teď elektrárna ožívá hlavně exkurzemi, prohlídky včetně zhlédnutí filmu zaberou dvě hodiny. Elektrárna je přístupná celoročně, ale je nutné se předem objednat.
Tento týden se očekává zvýšený zájem. Prohlídky štěchovické elektrárny jsou zařazeny do dnů otevřených dveří v rámci Týdne vědy a techniky, který probíhal do 11. listopadu. I v tomto případě je nutné se dopředu telefonicky objednat. Pro podobné případy čeká před prázdnou elektrárnou prostorné hlídané parkoviště.
Takto to vypadalo u Štěchovic v roce 1938 před výstavbou přehrady.
"Jezdí k nám hlavně Holanďani a Norové, sem tam Francouzi, Číňané, z Česka hlavně školy," popisuje průvodce místo, které za prohlídku určitě stojí.
Po trampech zbylo je pár srubů
Říká se štěchovická elektrárna, ale ve skutečnosti jsou to elektrárny dvě. Jedna průtočná s dvěma Kaplanovými turbínami, které se od druhé světové války zachovaly dodnes v původním stavu.
Ta druhá je přečerpávací. Voda se čerpá do uměle vytvořeného jezera na vrchu Homole ve výšce 220 metrů. Přes noc se voda čerpá a pak se zpátky dodává do turbín. Je tu i unikátní plavební komora, jedna z nejvyšších na světě.
Jenže vyprávějte tohle trampům a romantikům, kterým to zničilo krajinu jejich srdcí. Na tuhle historii zase upomíná naučná turistická stezka Svatojánské proudy, která prochází v blízkosti elektrárny a také legendární trampskou osadou Ztracenka. Po osadách Margon, U dvou šutrů či Fáberka, kde býval i přívoz s převozníkem, zbylo jen pár srubů a názvy na informačních tabulích stezky.
