Komu mince patřily, jasné není. Spekuluje se, že šlo o majetek židovské rodiny, jíž pozemek, kde byl poklad nalezen, patřil před druhou světovou válkou.
"Konkrétní místo ale nechceme zatím sdělovat. Neradi bychom, aby se sem okamžitě nahrnuli hledači pokladů," uvedla mluvčí Prahy 12 Eva Burianová.
Nálezkyně si všimla, že po zahloubení lopaty bagru do jedné ze stěn výkopu se začaly sypat mince přímo na dno výkopu. Mince byly uloženy v keramické nádobě na ocet.
Nález byl okamžitě převezen na radnici. Tam bylo počítáním zjištěno, že poklad je složen ze 351 zlatých, 417 stříbrných mincí různých hodnot a několika stříbrných šperků.
Nejstarší mince je z 18. století
Podle archeologů byly mince vyrobeny v době od poloviny 18. století do doby před první světovou válkou. Stříbrné mince jsou rakouské, zlaté pak francouzské.
Místo nálezu archeology překvapilo. "Že se najde něco právě na tomto místě, ve svahu, to bychom nečekali," uvedl archeolog Jan Jeřáb. Dodal, že historici nyní budou pátrat také po osudech rodiny, jíž mince patřily.
Konkrétní historická hodnota pokladu bude předmětem dalšího zkoumání. Předběžně se hovoří o třech milionech korun.
Celková hmotnost nálezu je šest a půl kilogramu. Podle starosty městské části Petra Prchala jde zřejmě o finanční prostředky patřící židovské rodině z doby před druhou světovou válkou, jíž pozemek patřil. Rodina později už neměla zřejmě možnost si zlato vyzvednout.
"Po přepočítání, zaprotokolování a zapečetění bude poklad uložen v bezpečnostní bankovní schránce a po prozkoumání numismatikem Národního památkového ústavu předán do muzea," řekl starosta Prchal.
Zkrátka nemusí ale přijít ani žena, která mince našla. Podle nového občanského zákoníku patří nálezci desetina ceny nálezu.
Podle odborníků, které MF DNES oslovila, ale bude záležet na znalcích, zda do výsledné ceny započítají pouze cenu kovu nebo i hodnotu historickou. Ta by mohla být ještě vyšší. Úřednice by si tak mohla přijít i na několik stovek tisíc korun.
