Zástupci jednotlivých pražských městských částí se rozhodli informovat magistrát o zkušenostech s novými spoji na svém území.
"Jeden z problémů je zkrácení linky, jež spojovala porodnici v Podolí s Budějovickou. Teď se musí přestupovat. Naši obyvatelé hodnotí změny průměrně známkou 3,5 až 4. Varující je ale zejména výsledek našeho bleskového průzkumu, že 45 procent lidí uvažuje, že přesedne do aut," říká místostarosta Prahy 4 Jiří Bodenlos.
Město zatím neslyší na volání cestujících po obnově dlouholetých přímých spojů. Jejich námitky ke změnám prý vezme v potaz až během průzkumu spokojenosti v příštích měsících. Pak se rozhodne, zda se něco předělá, nebo ne.
"Po prvním týdnu jsme naplánovali zkrácení ranních intervalů na lince 138. Na 101 by měl být místo midibusu standardní autobus a třeba u linky 267 bude zajištěna lepší návaznost na vlak," popisuje první změny radní pro dopravu Josef Nosek.
Na přestupech je zmatek. Lidé nevědí, kam jít
Přímá spojení podle něj musela ustoupit novému systému, který přinesl častější přestupování. Výtky cestujících, které chodí i do redakce MF DNES, často poukazují, že přestupy jsou problematické pro seniory či matky s kočárky, ale i na to, že někde přestup znamená zdržení. I když spoje navazují, je místy složité najít zastávku, odkud další spoj jede.
"Chybí navigační systém. Třeba na stanici Přístaviště či na Spořilově. Přestože se zde přestupovalo i dřív, dnes jsou důležitější kvůli častějším přestupům," míní Petr Hnyk ze Strany zelených, která změny kritizuje.
Chybějící navigace však není jediným nedostatkem narychlo zavedených změn. Příkladem je Strahov, který se stal jakýmsi přestupním uzlem, ale bez zázemí pro cestující. Některé zastávky tu nejsou kryté. Navíc se tu kvůli přestupu musí přebíhat na jinou zastávku.
"Zkusíme ve směru od Dejvic na Smíchov zastávky přiblížit, aby přestup nebyl tak dlouhý, a budeme uvažovat i o tom, zda stanice zakrýt," říká šéf Ropidu Pavel Procházka.
